Přezimující zelenina

Přezimující zelenina

Bylo těžké psát článek o jídle v zimě a nezmínit se přitom o sezónní zelenině. Dokázala jsem to proto, že jsem se těšila na tento článek, který je jí věnován celý. V zimě je chladno a mokro, a tak by se mohlo zdát, že zelenina na zahradě není. Při troše plánování a trpělivosti nám však zahrada nabízí pestrou paletu zeleniny i v této době.

Je na to potřeba myslet už na jaře, při plánování výsevů. Letos jsme jarní výsevy prováděli s účastníky kurzu Líná zahrada, a tak jsme si všechno důkladně připravili. Proces růstu smíšených kultur na záhonech celou sezónu dokumentujeme. Letos si proto víc uvědomujeme, kolik zeleniny se nám v průběhu roku podaří vypěstovat na malé ploše, takřka bez práce. Smíšené kultury jsou husté a rostlinná patra nedávají šanci plevelům. Zamulčovaná půda lépe drží vodu, a tak se naší hlavní zahradní prací stává sklizeň.

Zvýšené záhony jsme postavili jen 50 cm široké, aby k rostlinám dobře mohlo slunce. Jsou orientované ze severu na jih, a tak i v našem uzavřeném východním údolí mají dost světla z východu i západu. Měli jsme v plánu zřídit závlahu samospádem z jezírka nahoře, ale z rodinných důvodů jsme se k tomu nedostali, takže nás to čeká příští rok.

Kvalitní půda, vytvořená z jílu a velkého dílu uleželého kravského hnoje, byla už na jaře plná života. Díky podílu organické hmoty udržela dost vláhy, a tak zelenina vyrostla hezká, i když jsme ji téměř nezalévali. Naši lenost v parném létě odnesl jen česnek, který byl letos o dost menší než jindy.

Ne každý má dobrý sklep, ve kterém si může uložit zeleninu na celou zimu. To je i náš případ. I když jsme koupili starý dům, není v něm sklep vhodný na zimní skladování. Na stavbu pořádného sklepa se teprve chystáme. Musíme se proto zatím obejít bez zásob mrkve, celeru a pastiňáku. Dýně skladujeme v ložnici, cibuli a brambory v chladné chodbě. O to víc si vážíme zeleniny, která vydrží v tomto chladném období na zahradě.

Pokud v srpnu už nejsou velká horka, vyséváme znova ředkvičky a hrášek. Letos v říjnu jsme odjeli na měsíční dovolenou. Bylo hezké počasí, a tak nás po návratu na zahradě čekaly nádherné ředkvičky a kvetoucí hrachové výhonky. Obojí krásně křupalo zasyrova v salátu. Hrachové výhonky na kousky nakrájené v rizotu chutnaly ještě lépe než výhonky bambusu. Ty mám také moc ráda, ale jsou drahé a z dovozu.

Podzimní idylu ukončily ranní přízemní mrazíky, které nás přiměly sklidit většinu kedluben gigantů, zelí a kapusty. Našli jsme i poslední zdravou cuketu, která se v husté smíšené výsadbě úspěšně ukryla před mrazem. Obrali jsme poslední divoká rajčata, která mráz ušetřil, ale nebylo jich už moc. Zato jsme si báječně pochutnali na sladkém tuřínu, který až v říjnu nasadil pěkné bulvy.

Ke slovu se teď dostává hojná zásoba rokety a polníčku, které rostou ve spodních patrech smíšených kultur, pod vyššími rostlinami na záhonech. Zimní saláty ještě zdobí květy slézu a lístky oranžových a žlutých měsíčků. Dobrý je i kostival, který se k našemu překvapení stává moderní superpotravinou. Používá se do veganských burgerů s rozkošným názvem čeko brko, což znamená česnáček, kopřiva, bršlice, kostival. My ho máme rádi smažený v těstíčku nebo ve špenátové směsi.

Růžičkovou kapustu, brokolici, kadeřávek, mangold a červenou řepu ještě na záhonech necháváme, mírné mrazy je nezničí. Dobře přezimuje i brutnák, kopřiva a bršlice, takže našich oblíbených špenátových směsí se nemusíme vzdávat, dokud nenapadne vysoká vrstva sněhu. Osvědčilo se nám nechat na záhoně i horší kusy choulostivější zeleniny jako je vodnice, bílá ředkev, celer, naťová cibule, ale i zelí, kedlubny, mrkev, celer, červenou řepu. Když je mírná zima, stačíme je postupně sklízet a někdy se divíme, jak stačily zesílit a přibrat.

Při mírnější zimě rádi uštipujeme ze všeho, co ještě zůstalo zelené. Někdy proto máme kromě rokety a polníčku v salátu směs pažitky, cibulky, česnekové natě, ale i křenových listů, popence, máty, saturejky, dobromysli, estragonu a různých planých rostlin. V nádobách pod verandou nám vydrží naťová petržel i roketa, ty se schovávají až při mrazech kolem dvaceti stupňů. Dlouho do mrazů se dají olamovat i dorůstající růžičky brokolice a sklízet menší kedlubny.

Poslední přichází na řadu růžičková kapusta a kadeřávek. Ty jsou vysoké, a tak jsou k mání, i když je všechno ostatní pod sněhem. Poslední roky u nás sníh nezůstává dlouho, takže už začátkem února začínáme novou sezónu s topinamburami. Děláme z nich saláty, tapinamburáky, pečeme je na česneku nebo smažíme jako hranolky. Je z nich také výborná polévka. V tuto pozdní zimní dobu využíváme zásob, pečeme dýně a červené řepy, dusíme kedlubny a kapustu.

Proti kašli se nám osvědčila šťáva z černé ředkve, kterou ředkev z rozkrojené plochy pouští do cukru na talířku. Mladé výhonky popence naložené v cukru odhleňují průdušky lépe než moderní léky. Imunitu v této době podporují šípky v medu nebo mladé výhonky smrku naložené v cukru. Ideální je také kúra z mladých kopřiv.

Udržet zdraví v pozdní zimě nám pomáhají také výhonky z naklíčených rostlin. Klíčíme rádi čočku, mungo, špaldu a hrášek, chutná nám i slunečnice. Naklíčená semena přidáváme do salátů, sypeme je na chleba s pomazánkou. Když jsou klíčky už trochu zvadlé, hodí se ještě dobře nakrájené do polévky, kam je přidáme až po skončení varu.

Konec zimy vyžaduje už hodně vynalézavosti a trpělivosti v obstarávání živé stravy. Ulehčuje nám to půst, který začínáme držet šest týdnů před Velikonocemi. Je to sice trochu nepříjemná záležitost, ale odměnou je nám zlepšující se kondice a dobrý start do jarní zahradní sezóny.

 

V Růžďce, 6. 12. 2017 Alena Suchánková

Přišel vám článek zajímavý?
Sdílejte ho dál.




Mohlo by Vás také zajímat

Jak bojovat se sněhem efektivně?

Jak bojovat se sněhem efektivně?

22. 01. 2018

Ti dříve narození jistě pamatují doby, kdy jediným dostupným nářadím pro úklid sněhu byla hliníková lopata na uhlí a…