Kam s odpadem ze zahrady?

19. 04. 2022

Na jaře začíná v zahradě vše opět růst. Nejvíce odpadní hmoty nám asi poskytne pravidelně sečený trávník, další odpad vzniká prořezem stromů, střihem živých plotů a na konci sezóny řešíme problém kam se zbytky jednoletých rostlin, které již doplodily nebo odkvetly.

To co dnes někteří považují za odpad, bývalo pro naše předky cennou hmotou, kterou dokázali dobře zužitkovat. Proto s údivem sleduji, že se na vesnicích začaly u domů objevovat hnědé popelnice na biologický odpad.  Lidé se tak zbavují cenné suroviny, kterou pak následně kupují zpět ve formě kompostu.  Při tom by stačilo namísto popelice postavit někde na stinném místě zahrady kompostér a s minimem námahy získávat kompost zadarmo.

Co můžeme kompostovat?

V zásadě můžeme kompostovanou hmotu dělit na hnědou a zelenou.  Za zelenou je považována například posečená tráva, čerstvé zbytky rostlin, drny, zbytky ovoce, kávová sedlina, použité sáčky s čajem – v podstatě vše co není suché.  Za hnědou hmotu pak považujeme piliny, suché větve, hobliny, kůru, popel ze dřeva, zbytky papíru apod.

Do kompostéru ale rozhodně nepatří maso nebo kosti, dětské jednorázvé pleny, exkrementy masožravých zvířat, popel z uhlí, tropické ovoce nebo jeho slupky, nic co bylo nějak chemicky ošetřeno, lakované nebo mořené dřevo, ani potištěný papír.

Jak správně kompostovat?

Na dno kompostéru založte cca 15 cm hnědého odpadu. Na něj pak navršte cca poloviční vrstvu zeleného odpadu a vrstvy tímto způsobem střídejte. Takto by to tedy mělo být v ideálních podmínkách. V praxi ovšem na zahradě získáváme zpravidla nejvíce zeleného odpadu sečením trávy, hnědého odpadu z větví už tolik většinou nemáme.  Přesto se snažte vrstvit zelený a hnědý odpad střídavě, větve navíc doporučujeme před tím podrtit v drtiči nebo štěpkovači, proces kompostování se tím značně urychlí.

Kompost nesmí nikdy vyschnout, možná jej budete muset občas mírně prolít vodou, aby zůstal neustále vlhký.  Pokud je založený správně, už po dvou dnech se spustí rozklad hmoty. Kompost se při tom zahřívá až na 50 °C, čímž se mimoděk likvidují i zárodky některých chorob. Tím jak materiál tleje, bude i sedat a aby se proces nepřerušil, můžete materiál postupně doplňovat. Vše lze urychlit i přidáním aktivátoru, který lze zakoupit v zahradnických potřebách. Proces lze také urychlit přidáním chlévského hnoje.

Správně založený kompost lze z kompostéru ze spodních dvířek odebírat již po dvou měsících. K tomu je však nutné, aby byl kompostér dostatečně naplněný. Proto při výběru kompostéru (zejména jeho velikosti) zohledněte velikost své zahrady a objem vyprodukovaného odpadu. V ideálním případě je proto lepší pořízení dvou menších kompostérů, kdy v jednom můžete vždy nechat kompost zrát i jeden rok a druhý mezitím doplňovat. Po roce v prvním kompostéru získáte velice kvalitní vyzrálý kompost srovnatelný s tím, který lze zakoupit v kompostárnách.

Jak vybrat kompostér?

Jak již bylo řečeno, velikost kompostéru musí odpovídat objemu odpadu, který průměrně vyprodukujete. Kompostér musí být opatřen víkem, aby do něho nepršelo a kompost nebyl zbytečně přemokřený.  Kompostér nemá dno, ze země do něho proto mohou pronikat mikroorganismy a například i žížaly, které pomáhají rozkladu materiálu. Stěny kompostéru musí být opatřeny otvory, aby do kompostu mohl pronikat vzduch. Zároveň je dobré, když má kompostér na spodní straně dvířka, kterými lze od spodu odebírat zralý kompost.

Autor: PST