Ještě nemáte založený kompost?

12. 05. 2021

S jarem jsme vyjeli do zahrad opět se sekačkami, vyndali jsme vyžínače, plotostřihy a další zahradní techniku a nářadí, bez kterých se po většinu sezóny neobejdeme.  Při údržbě zahrady ovšem vzniká spousta odpadu, který vlastně odpadem být nemusí.

U mnohých domů se v poslední době objevují kontejnery na bioodpad, který končí v kompostárně. Bohužel ne každý může takový kontejner využívat, a tak při procházkách přírodou občas nalézám hromady vyhrabaného listí, posečené trávy a vyřezaných větví, které někdo bezohledný vyvezl do lesa, aby se tak zbavil odpadu. Přestože se jedná ve většině případů o biomasu, nezřídka obsahuje i stavební suť, části prken s hřebíky a další odpad, který do přírody rozhodně nepatří.

Osobně vnímám zbavování se posečené trávy, odřezaných větví a dalšího obdobného zahradního odpadu jako plýtvání. Těžko byste dnes hledali moderní zahradu, ve které není alespoň nějaký okrasný záhon, který potřebuje pravidelně hnojivo. Přihnojení lze sice vyřešit nákupem různých substrátů a hnojiv, ty však nejsou zadarmo a ne vždy máte jistotu, co vše vlastně obsahují. Všechny tyto problémy snadno vyřešíte založením vlastního kompostu. Nikdo ale nechce mít v zahradě nevzhlednou hromadu tlejícího materiálu.

Nejjednodušším řešením je pořízení již hotového kompostéru. Moderní kompostéry jsou vyrobené z pevného plastu, který odolává UV záření, a proto vydrží v zahradě dlouhou řadu let. Kompostér je vybaven víkem, které brání jeho přemokření při silnějších deštích, po obvodu má otvory, aby organismy podporující rozkladné procesy mohly dýchat. Kompostér nemá dno, materiál je proto v kontaktu se zemí, ze které do něho mohou pronikat žížaly a další organismy. Umístěn by měl být ideálně ve stínu, nebo v polostínu, aby především v letních měsících nedocházelo k jeho přehřívání.

Posečenou trávu, kterou budete ukládat do takovéhoto kompostéru, je dobré prokládat i dřevitým odpadem. Větve vystřihané z živých plotů, stromů nebo třeba maliník musíte nejprve podrtit v drtiči větví.

Ideálně by se měl zelený materiál (tráva, plevele, listí…) prokládat vrstvami hnědého materiálu (podrcené větve, piliny, kůra…), a to v poměru dva zelené díly na jeden díl hnědého. Toho v běžné zahradě ovšem docílíte jen těžko, protože tráva přeci jen roste rychleji než živé ploty, keře a stromy.

V kompostéru zpracujete i některý odpad z kuchyně. Mohou to být například zeleninové slupky, nať a další v jídelníčku nezpracovatelné části zeleniny a ovoce. Kompostovat můžete rovněž piliny, listí, trus hospodářských zvířat, drny, kůru, papír, skořápky ořechů, ale dokonce i mléčné produkty.

Do kompostéru ale rozhodně nepatří zejména zbytky masa a kostí, popel z uhlí, rostliny napadené chorobami, oddenkový plevel nebo plevel se semeny, která by mohla i po letech v záhonech vyklíčit.

Kompost alespoň 1x týdně zkontrolujte, především v horkých letních měsících nesmí vyschnout, jinak se rozkladné procesy zastaví. Zároveň nesmí být příliš mokrý. Vezměte vzorek kompostu do ruky, a když jej zmáčknete, musí lehce držet při sobě. Pokud nedrží, je vysušený, a tak jej lehce prolijte. Pokud z kompostu při stisknutí v ruce teče voda, je příliš mokrý.

Při minimální péči již po pár měsících můžete spodními dvířky kompostéru začít odebírat kvalitní kompost, který vašim rostlinám dodá tolik potřebné živiny.

 

Autor: PST