Dávat, nebo nedávat psovi na chuť kosti?

08. 07. 2021

V dětských kreslených pohádkách i v představách spousty dospělých lidí je pro pejska největší delikatesou pořádná veliká voňavá kost. Proto také mnozí, třeba po sváteční nedělní husí hostině, poctí svého psa „luxusní“ stehenní kostičkou. Je to ale pro psí zdraví správné? Jde o to, o jaké kosti se jedná:

• Kosti z tepelně upraveného masa (pečeného, vařeného, smaženého) jsou pro psa potenciálně nebezpečné! Při tepelné úpravě totiž dochází k změně jejich struktury – kosti ztuhnou a pro psa jsou pak při kousání ostré, lámou se na špičaté jehlovité odštěpky, které mohou vážně poranit krk, žaludek i střeva psa. Speciálně v případě těch psů, kteří jsou zvyklí na kvalitní krmivo v podobě prémiových granulí, jako je třeba krmivo Prominent, zanikl tzv. jehlový reflex, a proto by speciálně tito psi neměli tepelně upravené kosti vůbec dostávat.
• Jinak je tomu ovšem s kostmi syrovými. Ty jsou pro psy dobře stravitelné a většinou jako doplňková krmě zdravé a prospěšné, mimo jiné proto, že jsou skvělým zdrojem vápníku, fosforu a dalších minerálů, posilují žvýkací svaly a čistí psí chrup.
• Svému čtyřnohému miláčkovi bychom měli dávat kosti výhradně z mladých zvířat, protože čím je zvíře starší, tím má kosti křehčí a štěpivější. Ideálními kostmi jsou kuřecí skelety, krky a křídla, dále kachní a krůtí krky, telecí či jehněčí žebra a hrudní kosti, hovězí nebo vepřové kosti s klouby... Zcela vyhnout bychom se měli králičím kostem. A také zvěřině, protože může být nakažena různými parazity.
• Psovi vždy prospívá, když nedostává kost úplně holou, ale obalenou kouskem masa. A to nikoliv jen kvůli chuti, ale i z toho důvodu, že holé kosti mohou zapříčinit zácpu či střevní potíže.

Autor: HP