Vánoce a Silvestr: Svátky klidu pro lidi, krizový stav pro útulky

08. 12. 2025

Zatímco většina z nás vnímá konec roku jako čas radosti, dárků a bujarých oslav, pro pracovníky zvířecích útulků začíná jedno z nejnáročnějších období v roce. Každý rok se opakuje ten stejný, smutný scénář. Kapacity kotců praskají ve švech a telefony drnčí s hlášeními o nalezených zvířatech. Proč se konec roku mění pro němé tváře v boj o přežití a domov?

„Živý dárek“: Když vyprchá vánoční kouzlo

První vlna přichází často plíživě, krátce po Štědrém dnu, a vrcholí v průběhu ledna a února. Hlavním viníkem je lidská nezodpovědnost a momentální nadšení. Roztomilé štěně s mašlí pod stromečkem je sice vděčným námětem pro rodinné fotografie a rozzáří dětské oči, ale realita všedních dnů přichází neúprosně rychle.

Mnoho lidí si v euforii neuvědomuje, že živý tvor není hračka na baterky, kterou lze po Vánocích odložit do skříně. Pes či kočka vyžadují:

• Každodenní péči a čas (venčení za každého počasí, krmení).
• Finanční prostředky (veterina, kvalitní strava).
• Trpělivost při výchově (loužičky na koberci, rozkousané boty).

Jakmile noví majitelé zjistí, co péče o zvíře skutečně obnáší, hledají nejjednodušší cestu ven. Nezřídka se stává, že po pár týdnech zvíře odvezou do útulku. Aby se vyhnuli poplatkům za odevzdání nebo nepříjemným otázkám, často lžou. „Našli jsme ho uvázaného u obchodu,“ nebo „toulal se u silnice,“ jsou věty, které pracovníci útulků slýchají až příliš často, i když tuší, že pravda je jinde.

Krutá realita vyhozených dárků

Bohužel, odložení do útulku je v mnoha případech tou „lepší“ variantou. Stále se setkáváme s otřesnými případy, kdy se lidé nechtěného dárku zbaví bez špetky citu. Zvířata končí vyhozená z auta na odlehlých cestách, v horším případě uvázaná hluboko v lese u stromu, kde čekají na pomalou smrt nebo na zázrak v podobě náhodného kolemjdoucího.

---

Silvestrovské peklo: Když strach zvítězí nad poslušností

Zatímco první skupina zvířat končí v útulcích kvůli lidskému selhání a lhostejnosti, druhá skupina tam končí kvůli strachu. Oslavy příchodu Nového roku jsou pro většinu zvířat doslova noční můrou.

Zvířecí sluch je mnohonásobně citlivější než ten lidský. To, co my vnímáme jako zábavný ohňostroj, je pro psa nebo kočku ohlušující kanonáda, která vyvolává paniku.

„I ten nejposlušnější pes může pod vlivem extrémního stresu ztratit hlavu. Stačí jedna nečekaná petarda na procházce nebo nedovřená branka.“

Vyděšená zvířata v amoku překonávají ploty, trhají se z vodítek a bezhlavě utíkají pryč od zdroje hluku. Často uběhnou kilometry, než se vyčerpáním zastaví v neznámém prostředí. Útulky se tak na přelomu roku plní nejen nechtěnými dárky, ale i milovanými mazlíčky, kteří se prostě jen báli. Ti šťastnější mají čip a rychle se vrátí domů, ti ostatní čekají v kotci, zda si pro ně páníček přijde.

Jak z toho ven?

Řešení této situace máme v rukou my, lidé. Stačí dodržovat dvě základní pravidla:

1. Zvíře není překvapení. Nikdy nedávejte živého tvora jako dárek, pokud si nejste stoprocentně jistí, že je budoucí majitel připraven a ochoten se o něj starat dalších 15 let.
2. Bezpečnost na prvním místě. Během Silvestra mějte své mazlíčky doma, zajistěte okna i dveře a venčení omezte na nezbytné minimum v klidnějších hodinách, vždy na pevném vodítku.

Vánoce by měly být svátky lásky – a k té patří i zodpovědnost vůči těm, kteří se sami bránit nemohou.