Zapomenuté české vánoční tradice: Návrat k původním kořenům Vánoc
18. 12. 2024

Vánoce jsou jedním z nejkrásnějších období roku, kdy se rodiny scházejí, domovy září svíčkami a voní cukroví. Dnes si většina z nás Vánoce spojuje se zdobením stromečku, rozdáváním dárků, kaprem na štědrovečerním stole nebo litím olova. Mnohé z těchto tradic se však objevily až v 19. a 20. století. Předtím měly Vánoce v českých zemích jiný charakter a byly provázeny řadou zvyků, které dnes téměř upadly v zapomnění. Pojďme se společně podívat na některé z těchto zapomenutých tradic a porovnat je s těmi, které přetrvaly dodnes.
1. Advent jako období klidu a půstu
Dnes je advent často spojen s nákupním shonem, vánočními trhy a přípravou na svátky. V minulosti však advent znamenal období klidu, půstu a rozjímání. Lidé se zdržovali masa, mléčných výrobků a někdy i alkoholu. Adventní neděle měly hluboký duchovní význam, kdy se zapalovaly svíce na adventním věnci, což symbolizovalo příchod Krista.
Porovnání s dneškem:
Adventní věnce sice zdobí mnoho domácností i dnes, ale půst už dodržuje málokdo. Naopak období adventu je často spojené s nadměrným jídlem, vánočními večírky a konzumem.
2. Štědrovečerní večeře bez kapra
Dnes je kapr s bramborovým salátem neodmyslitelnou součástí české štědrovečerní tabule. V minulosti však ryba na stole nebyla samozřejmostí, protože byla drahá a dostupná spíše ve městech. Na venkově se často jedla polévka z hrachu nebo čočky, hubník (nákyp z hub), jáhlová kaše, kuba (pokrmy z krup) nebo ořechy a jablka.
Porovnání s dneškem:
Kapra a salát většina rodin stále připravuje, ale některé tradiční pokrmy, jako je kuba nebo jáhlová kaše, se na stůl vracejí jen výjimečně, často jako nostalgická vzpomínka na minulost.
3. Lodičky z ořechových skořápek
Tento zvyk patří mezi ty, které se stále udržují, i když už ne tak masově jako dříve. Lidé si vyrobili malé lodičky ze skořápek ořechů, do nichž zapíchli svíčku. Lodičky se pak pouštěly na vodu v lavoru nebo míse. Směr, kterým lodička plula, měl ukázat budoucnost daného člověka – například kdo zůstane doma, kdo odcestuje nebo kdo se bude držet rodiny.
Porovnání s dneškem:
Tento zvyk se udržuje především v rodinách s malými dětmi, ale jeho symbolika už není tak vážně brána jako dříve.
4. Štědrovečerní věštění
Věštění mělo na Vánoce v minulosti velký význam. Lidé se snažili předpovědět budoucnost a zajistit si štěstí a zdraví na celý rok. Mezi oblíbené zvyky patřilo:
- Krájení jablka: Po večeři se rozkrojilo jablko napříč. Pokud se objevil pěkný tvar hvězdy, znamenalo to zdraví a štěstí, pokud byla jádra červivá nebo tvar kříže, hrozila nemoc nebo smrt.
- Házání střevícem: Svobodné dívky házely botou přes hlavu. Pokud špička směřovala ke dveřím, znamenalo to, že se do roka vdají.
- Lití olova: Roztavené olovo se vlévalo do vody a podle tvaru se věštila budoucnost.
Porovnání s dneškem:
Krájení jablka a lití olova se v některých rodinách udržuje, ale věštění obecně ztratilo svůj význam. Dnes je spíše zábavou než seriózním rituálem.
5. Vánoční poleno
V některých oblastech se na Štědrý večer zapalovalo tzv. vánoční poleno. To bylo vybrané dřevo, které mělo hořet po celou noc a přinášet ochranu domu před zlými silami. Popel z tohoto polena se pak schovával a používal jako ochrana proti nemocem nebo na pole jako hnojivo pro úrodu.
Porovnání s dneškem:
Tato tradice prakticky zcela zanikla.
6. Stavení betlémů
Betlémy měly v minulosti v českých domácnostech velký význam. Každý kraj měl své vlastní tradiční betlémy – například vyřezávané z lipového dřeva na Šumavě nebo papírové betlémy v Krkonoších. Lidé si je sami vyráběli a často je doplňovali o figurky, které představovaly členy jejich rodiny.
Porovnání s dneškem:
Betlémy se stále staví, ale často jde o hotové výrobky. Ručně vyráběné betlémy nebo jejich rozšiřování o nové figurky už není tak časté.
7. Štědrovečerní obchůzky a zvyky pro dobytek
Na venkově byly Vánoce spojeny i s péčí o hospodářská zvířata. Lidé jim dávali zbytky ze štědrovečerní večeře, aby zajistili jejich zdraví a plodnost. Obcházela se stavení a chlévy, kde se odříkávaly modlitby a přinášelo požehnání.
Porovnání s dneškem:
S úbytkem hospodářských zvířat na venkově tento zvyk téměř vymizel.
8. Tlučení na úl
Na venkově se věřilo, že včely o Vánocích „zpívají“. Lidé chodili na Štědrý večer k úlům a jemně na ně tloukli, aby včely probudili a mohli je slyšet. Tento zvyk měl symbolizovat propojení lidí s přírodou a zajištění dobré úrody v příštím roce.
Proč se k tradicím vracet?
Zapomenuté vánoční tradice nám mohou pomoci zpomalit v hektickém čase adventu a vrátit se k původnímu smyslu Vánoc – klidu, radosti a rodinné pospolitosti. Zkuste letos některý z těchto zvyků oživit, ať už jde o výrobu betlému, věštění nebo tradiční pokrmy. Možná objevíte nové kouzlo Vánoc, které jste dosud nepoznali.
A jaké tradice dodržujete vy? Podělte se s námi v komentářích na FACEBOOKU! 🎄
Líbil se vám článek? Nechte si zasílat další články a novinky na e-mail, aby vám nic neuniklo!
Přišel vám článek zajímavý?
Sdílejte ho dál.
Mohlo by Vás také zajímat

Je vhodné repasovat lithiové akumulátory?
20. 01. 2025Lithiové akumulátory se staly nedílnou součástí moderního života. Napájí celou řadu zařízení – od elektrického nářadí,…

Nerychlejší český Classikář si vybral kupu smůly. S Hechtem za zády opravu zvládli!
16. 01. 2025Jel okolo 28 místa průběžného pořadí v kategorii Classic, držel plyn, co to jen šlo, a cíl měl jasný – ukázat se v Top…

Zahrada v zimě
16. 01. 2025V zimním období na zahradě mnoho práce dělat nelze. Stromy a keře, které shodily listí, vypadají ponuře, a smutnou…

Jak se vyhnout zbytečným konfliktům a udržet dobré sousedské vztahy
16. 01. 2025Sousedy si nevybíráme, a tak je někdy potřeba trochu diplomacie, abychom s nimi vycházeli v dobrém. Jedním z častých…

