Zelená izolace domu

08. 09. 2022

Léto se s námi rozloučilo, a tak můžeme začít rekapitulovat. Už jsme si pomalu zvykli na to, že v létě pálí slunce podstatně víc a dny jsou sušší, než jak jsme byli zvyklí v minulosti. Do rodinného rozpočtu tak stále častěji zasahují náklady spojené s provozem klimatizací. Letos se navíc s ohledem na stoupající ceny elektřiny mnohým pořádně prodraží.

Nové domy jsou proto již od projektu opatřené izolací, která v létě udrží horko venku, a naopak v zimě nepustí dovnitř chlad. A postupně je zateplována i většina starších domů. Trendem poslední doby jsou i venkovní rolety a žaluzie, které d domu oknem nepustí žhavé sluneční paprsky. V našich končinách poměrně novinka, ale možní jste si všimli, že v zemích na jih od nás mají venkovní okenice se žaluziemi domy už po staletí. A právě v těchto zemích bychom se mohli přiučit i další, levný trik…

Kdo někdy cestoval po Francii, Itálii anebo třeba po Řecku, možná si všiml, že poměrně mnoho venkovských domů je porostlých závojem zelených popínavých rostlin. Možná ho napadlo, že je to místní módní trend. Ve skutečnosti to má spíš praktický význam.  Husté listoví popínavých rostlin udržuje stěny domu ve stínu, mezi listy ale může zároveň proudit svěží vzduch, díky čemuž se dům na slunci tolik nerozpaluje. Můžete sice namítnout, že dobrá tepelná izolace pod fasádou je stejně účinná, to však není pravda. Pokud se do omítky opírá žhavé letní slunce, rozpálí ji klidně i na více než 60 °C a po nějaké době teplo pronikne i tou nejlepší izolací do zdí domu. Rozehřáté zdi pak fungují jako akumulační pec, a tak si dům udrží teplo i během noci. Větrání je v noci neúčinné, a i klimatizace má co dělat, aby dům vychladila. A elektroměr se točí a točí…

Popínavé rostliny stěnu stíní svými listy, a vzduch, který může pod listy proudit nemá šanci se rozpálit natolik, aby nějak významně ohříval zeď. V létě může být rozdíl tepoty stěny na slunci a ve stínu pod listy až 30 °C!  Rostliny navíc mají jednu další vlastnost, umí se potit. V horkých dnech ochlazují své listy tak, že na jejich povrch vylučují vodu. Tím tedy aktivně ochlazují i dům, po kterém se pnou a zároveň vytvářejí příjemné klima ve svém okolí.

Jaké popínavky jsou nejvhodnější?

Většinu asi napadne břečťan, jenže ten má raději spíš polostín, a tak na jižní stěny domů není úplně nejvhodnější. Lepší volbou proto může být například přísavník, který slunce miluje. Přísavník navíc na zimu opadává, což může být v našich krajích výhodou, protože na dům pustí alespoň trochu toho zimního slunce v době, kdy je to naopak výhodné. Navíc dům porostlý přísavníkem bude v průběhu roku měnit svou barvu od zelené, po sytě červenou na podzim.

Možná vás napadne, zda popínavka nepoškodí fasádu domu. Břečťan i přísavník svými jemnými úponky a přísavkami omítce docela jistě neublíží. Naopak ji svými poměrně účinně listy chrání před nepříznivým počasím. Navíc z půdy okolo domu svými kořeny odsávají vlhkost, tudíž pomáhají jak základům, tak celému domu.

Má to však i své nevýhody. Popínavky mohou dorůstat i do délky přes 20 metrů, a tak je důležité držet je s nůžkami na uzdě. Zejména je nutné, aby vám nezaplevelily střešní okapy, které by se pak staly nefunkčními.

Autor: PST