Vše co jste chtěli vědět o cuketách

07. 06. 2022

Cuketa vznikla šlechtěním tykvovité zeleniny v Itálii, tomu odpovídá i její název z italského zucca (tykev).  Jedná se o jednoletou rostlinu a podle odrůdy můžete plody sklízet jit  za 60 dní od výsevu. Pěstování je jednoduché a při dodržení několika pravidel je zvládne i zahradník začátečník.

Cuketa je teplomilná rostlina, proto ji ven vysévejte až koncem května, nebo si ji předpěstujte doma v květináčích.  Pak jí vlastně stačí pouze dopřát dostatek slunce, prostoru, vody a živin.

Cukety můžete sklízet malé, nebo je můžete nechat dorůst do obřích rozměrů. Ty malé do 25 cm jsou křehké, mají tenkou slupku a často ani nemusí loupat. Jsou ideální k okamžitému zpracování. Mladé cuketky obsahují celou řadu vitamínů a minerálů. Obsahují například betakaroteny, hořčík, železo, zinek nebo vápník. Pokud navíc budete sbírat mladé plody, rostlina bude častěji nasazovat na nové a plodů bude více.

Když necháte cukety narůst do větších rozměrů, plodů bude méně, protože rostlina dá hodně energie do růstu a zrání semen. Jestli ale nehodláte cukety okamžitě zpracovat, je více než vhodné nechat je narůst do větších rozměrů. Velké cukety totiž při vhodném uskladnění mohou klidně vydržet až do Vánoc.

 

Pozor na hořké cukety!

Jak už jsem psal, cuketa se řadí mezi tykvovité, tedy ke stejnému druhu jako jsou například melouny, okurky, dýně, tykve a další. Některé původní divoké tykvovité rostliny si v přírodě vyvinuly různé druhy ochrany před škůdci a býložravci a mohou být jedovaté. Mnohaletým šlechtěním byla sice u odrůd pěstovaných jako zelenina produkce jedovatých toxinů odstraněna, za určitých podmínek se však může znovu objevit. Cuketa produkcí jedovatého toxinu může reagovat na napadení škůdci, nebo na stres vyvolaný například dlouhým suchem nebo horkem. Cuketa nejčastěji začne produkovat kukurbitacin. Ten způsobuje hořkost a cuketa je pak nepoživatelná.

Jenže někdy je nám líto nahořklou cuketu vyhodit a tak ji upravíme do jídla i přes mírně nepříjenou chuť.  Kukurbitacin v malém množství zdravému člověku způsobí zpravidla jen zažívací potíže nebo průjem a většina lidí si často tyto potíže ani nespojí s požitím cukety. Na internetu lze také najít různé návody, jak hořkost odstranit.  Jedovatý toxin ale nezlikvidujete ani tepelnou úpravou, a určitě se nevyplatí riskovat zdraví. Jsou však známé i případy, kdy si požití jedovaté cukety vyžádalo hospitalizaci v nemocnici a v několika extrémních případech byly následky fatální. Hořkou cuketu proto nikdy nejezte a rovnou ji zlikvidujte.

 

Autor: PST

 

SOUVISEJÍCÍ KATEGORIE