Skvělý trik na efektivní zálévání rajčat a některé další zeleniny

01. 06. 2023

Rajčata jsou velice oblíbená, jejich pěstování však není tak docela jednoduché. Stačí udělat pár drobných chyb a veškerá práce jde vniveč. Rostliny jsou náchylné k mnoha chorobám, jejichž výskyt můžete podpořit nesprávným pěstováním.

V první řadě je důležité dát rostlinám dostatek prostoru. Rozestupy mezi rostlinami přizpůsobte vzrůstu jednotlivých odrůd, aby se netísnily a mohl mezi nimi proudit vzduch. V hustě nasázených keřících by se držela mezi listy vlhkost, což by jen podpořilo šíření plísní a houbových chorob. Prostor pod rajčaty klidně osázejte nižší zeleninou.

Pro správný růst rajčata vyžadují dostatek vápníku a draslíku. Naopak jim škodí nadbytek dusíku.
Poměrně častou chybou začátečníků je nesprávný způsob zalévání rajčat. Pokud dodržíte několik pravidel, vyhnete se mnoha problémům.

Voda a vlhkost na listech podporují šíření plísní a houbových chorob

Rajčata jsou poměrně citlivá na přemokření, ale zároveň půda pod nimi nesmí nikdy vyschnout. Platí také, že půda by měla být vzdušná, neměla by zbytečně slehávat tím, že se z ní při zalévání tvoří bláto. Zároveň je důležité rajčata zalévat odspodu, listy by se neměly nikdy zbytečně namočit. Jak jsme si již řekli, mokré listy jsou náchylnější k různým chorobám, ale v horkých letních dnech jim také nesvědčí teplotní šok při pokropení chladnou vodou. Rajčata proto zalévejte vždy jen odstátou vodou, nikdy ne ledovou vodou z hadice z vodovodu nebo studny. Rozhodně je také nikdy nezalévejte v největším horku, zálivku provádějte brzy ráno nebo v podvečer.

Dalším, co rajčatům příliš nesvědčí je bláto, které při zalévání nacáká na spodní listy. I to se totiž na listech stává živnou půdou pro bujení hub a plísní.

Existuje poměrně jednoduchý trik, jak se všem potížím při zalévání rajčat vyhnout a udržet půdu vlhkou po celý den i v největších vedrech. Potřebovat k tomu budete jen několik PET lahví s úzkým a vysokým hrdlem. Ideální jsou proto dvoulitrové lahve od piva. Od lahve odřízněte dno a po obvodu úzkého hrdla udělejte 5 – 10 drobných dírek.

Neodstraňujte víčko lahve. Vedle rostliny opatrně vyhrabejte díru, do které dejte lahev s odříznutým dnem hrdlem dolů a pevně ji zahrňte. Lahev včetně hrdla by měla být tak 10 – 15 cm v zemi. Tím vznikne takový trychtýř pro zalévání, do kterého snadno nalijete vodu, aniž by při tom hrozilo pokropení rajčat nebo cákání bláta na rostliny. Voda otvory po obvodu hrdla snadno prosákne ke kořenům rostliny.

Půdu pod rajčaty i lahve ještě zakryjte mulčí. Mě se osvědčila tráva ze sekačky, které má každý v zahradě dostatek. Zabrání prorůstání plevele, ale především zadrží vláhu v půdě tím, že zabraňuje odpařování vody. Navíc ve dne chrání půdu před přehřátím sluncem a v noci půda tak rychle nevychladne a tak kořeny rostliny netrpí velkými teplotními výkyvy. Tráva časem seschne a zetleje, nemusíte ji proto ze záhonu na konci sezóny složitě odstraňovat jako třeba mulčovací kúru. Trávu jednoduše na podzim zaryjete a poslouží jako hnojivo. Navíc ji v průběhu sezóny můžete klidně v případě potřeby doplňovat. A jak jsem již zmínil, vždy zalévejte jen odstátou vodou, nejlépe dešťovou.

Tento trik můžete využít i u dalších rostlin, kterým pokropení listů vodou a blátem nesvědčí.