Nekonečný boj s plevelem – jak vyhrát bitvu

30. 06. 2021

O boji s plevelem jsme již psali několikrát, ale jak se říká: „Opakování je matka moudrosti“. Kdo má nějaký ten rok vlastní zahradu, dávno pochopil, že tento boj trvale vyhrát nelze. I když se někdy může chvíli zdát, že jsme definitivně vyhráli, plevel se pokaždé objeví znovu a znovu. Semena plevelů do zahrady zanese vítr, hlodavci, ptáci a nezřídka i my sami na botách a oblečení.

Plevel v trávníku můžete sice zlikvidovat vhodným selektivním herbicidem, ovšem pouze v případě, že jste ochotni rozstřikovat po zahradě chemii. To je nutné dělat velice obezřetně, aby vítr nezanesl herbicid i tam, kam nechceme, a nezahubili jsme tím i rostliny v přilehlých záhonech.  Ručně z trávníku možná dokážeme odstranit nějakou tu pampelišku nebo bodlák. S jetelem si ale neporadíme.

Do jisté míry lze omezit výskyt plevele v trávníku také pravidelnou vertikutací. Poměrně zabírá i hnojení trávníku a jeho pravidelné sečení. V hustém a zdravém trávníku se plevel hůře uchytí, navíc většina plevelů je na přísun živin méně náročná, a tak jim pravidelně hnojená půda s dostatkem živin moc nevyhovuje.  Značnou část plevelů spolehlivě zničíte častým a pravidelný sečením. Budete-li sekat trávník 1 - 2x týdně, většinu plevele to natolik vysílí, že postupně uhyne. To je například jeden z důvodů, proč vypadá trávník, o který se pravidelně stará robotická sekačka, o poznání lépe než trávník, který sečeme nepravidelně ručně.

V případě zeleninových záhonů z počátku plevel zničí důkladné rytí. S rýčem je to náročná práce, ale když použijete kultivátor, snadno a rychle rozmělníte do hloubky půdu takovým způsobem, jak to ručně udělat nelze. Semena plevele se díky tomu dostanou hluboko pod zem, kde nemají šanci vyklíčit. Na druhou stranu má prokypřená půda ideální podmínky pro klíčení semen, a to nejen těch, které vysejeme my, ale i těch, která k nám zanese vítr. Pak tedy přijde na řadu ruční pletí, protože neexistuje žádný selektivní herbicid, který by likvidoval pouze plevel.

Pokud zakládáte nový záhon tam, kde léta bujela volně vysoká tráva a další vegetace, počítejte s tím, že budete s plevelem bojovat mnohem houževnatěji a déle. Půda v takových místech bude obsahovat spoustu semen různých travin, lučních květin a dalších bylin, které všeobecně v záhonu považujeme za plevel. Ty zde mohou čekat na vhodné podmínky k vyklíčení i několik let. Proto je nutné obrnit se na delší dobu trochou trpělivosti, nebo původní zeminu odkopat a nahradit novou, navezenou například z kompostárny.

Omezit výskyt plevelů lze i použitím netkané textilie, ta se však nehodí pod každou rostlinu. Textilie udrží v půdě vlhkost, a nemusíte proto tak často zalévat. Ideální je položit ji například pod jahody, které díky ní nebudou při dozrávání ležet přímo na hlíně a zahnívat. Na mrkev, ředkvičky a další setou zeleninu je ovšem textilie nepoužitelná.

Obdobně má jen malý význam dávat textilii pod mulč v okrasných záhonech. Mulč totiž poněkud tlí, a tak již za tři roky se na textilii vytvoří vrstva humusu, na které se plevel snadno uchytí. Jedinou výhodou v tomto případě je, že některým plevelům textilie zabrání hluboké zakořenění, a půjdou tedy mnohem snadněji vytrhnout.

Použijete-li textilii jako podklad pod záhony vysypané štěrkem nebo oblázky, ani v tomto případě nemáte vyhráno trvale. I zde se mohou uchytit časem semena nenáročných bylin. Ovšem ne vždy je nutné za každou cenu plevel hubit. Není totiž plevel jako plevel. Ve štěrku se nezřídka ráda uchytí například divizna, která je ve výběru místa, kde bude růst, hodně svéhlavá a nelze ji přesadit. Divizna v záhonu je proto takový malý zázrak. V květinových a bylinkových záhonech proto můžeme uplatnit i pravidlo, kdy některé rostliny cíleně ponecháme. Například luční kvítí může záhon nezvykle zpestřit, jiné bylinky využijete jako koření, nebo léčivky.

Autor: PST