Jak správně zalévat?

14. 06. 2021

Chceme-li se dočkat v zahradě pořádné úrody, bez zalévání se to neobejde. I když v některých obdobích může déle a vydatně pršet, především v prokypřených záhonech se voda stačí relativně rychle odpařit, nebo vsáknout do spodních vrstev, kam kořeny rostlin nedosáhnou.

Jestli chcete vodu udržet v půdě déle, můžete u některých rostlin využít mulčování posečenou trávou ze sekačky. Toto je ideální například u keřů, rajčat a dalších vzrostlejších rostlin, pod které je možné trávu nasypat a rozprostřít.  Nejenže mulč zabrání vysychání půdy, ale bude bránit i bujení plevele. Takováto mulč se sice po několika dnech rozloží, to však nevadí. Jednak poslouží jako hnojivo, zároveň trávy ze sečení trávníku má každý zpravidla více než dostatek, tak ji lze pravidelně doplňovat.

Správné by bylo zalévat ráno. Přiznejme si ale, komu by se chtělo ráno si přivstat a rozespalý jít pořádně prolít zahradu vodou. Když se vám nechce ráno, zalévejte tedy až později večer, nejlépe nejdříve po dvacáté hodině. V té době už slunce nemá takovou sílu (pokud již na sklonku léta úplně nezapadlo, nezapadlo) a rostliny i půda již dostatečně vyhladly. Ledová voda totiž sluncem rozpáleným rostlinám nesvědčí.  Při večerní zálivce raději zalévejte od spodu, snažte se co nejméně pokropit samotné rostliny. V noci se voda odpařuje pomaleji a mokré listy vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob a plísní.

Zaléváte – li ráno, ani pak by neměly být listy zbytečně mokré. Kapky vody na listech totiž působí jako optické čočky, které násobí záření slunce a listy mohou popálit.

Šok z ledové vody také můžete omezit tím, že budete zalévat odstátou dešťovou vodou z nadzemní nádrže. Voda pak má přibližně stejnou teplotu jako vzduch. Když se chcete vyhnout nošení těžké konve, můžete do nádrže umísit vhodné čerpadlo a zalévat hadicí. Jestliže déle nepršelo a odstátou dešťovou vodu jste již spotřebovali, stojí za úvahu, zda nádrž nedoplnit ze studny a vodu nenechat odstát.

Vodou nešetřete, zalévejte intenzivně, ale zároveň přiměřeně. Pokud záhony jen lehce pokropíte, voda zůstane jen na povrchu a většina se rychle odpaří. Voda se musí vsáknout dostatečně hluboko do země až ke kořenům. Vody ovšem musí být jen tolik, aby se nevytvářely kaluže. Do přemokřené půdy nemůže pronikat vzduch a tím podporujete zbytečně hnilobné procesy. Při dostatečné zálivce není často nutné ani zalévat každý den.

Když je sucho delší dobu, asi se nevyhnete ani zavlažování trávníku. Nutnost zalévání trávníku omezíze tím, že jej v suchých dnech nebudete sekat tak intenzívně a necháte jej delší.  Jeho zalévání by podobně jako u záhonů mělo probíhat až v době, kdy není rozpálený od slunce.,  Ruční zalévání je ale zdlouhavé, proto je lépe využít nějaký zavlažovač nebo rozstřikovač, který vodu z hadice rovnoměrně po trávníku rozstříká.  Ten můžete libovolně přemísťovat po zahradě, dokud není zalitý trávník celý. Takovýto systém ale musíte pečlivě hlídat a nesmíte vodu zapomenout vypnout. Jednou z možností je nechat spouštění a vypínání vody na programovatelné jednotce, která bude zalévání spouštět pravidelně v nastavený čas. Taková jednotka se jednoduše našroubuje na kohoutek a připojit k ní lze podle typu jednu, nebo dvě hadice.

Jestliže vás pravidelné zalévání nebaví, zkuste zauvažovat o vybudování automatického zavlažovacího systému, který všechnu práci udělá za vás. K tomu je však nutný dobře promyšlený projekt, zohledňující specifické požadavky a podmínky pro konkrétní zahradu.

Autor: PST