Je zpracování úrody nuda a dřina? Poradíme vám, jak z toho udělat zábavu

Přiznám se, že mě baví jídlo pěstovat, ale zpracování úrody bylo dlouho mou noční můrou. Ke konzervaci potravin jsem se dostala až kolem padesátky a rozhodně nepatřím k nadšeným hospodyňkám, které se v něm vyžívají. Moje máma ale má osmdesát let a už nezavařuje. Pokud jsme se nechtěli vzdát zahradních dobrot, museli jsme štafetu převzít my.

Množné číslo uvádím záměrně, protože mě opravdu nebaví trávit čas sama v kuchyni a otročit, aby si rodina pak milostivě odvezla výsledky mé osamělé dřiny. Potravinová soběstačnost, byť částečná, ale chce svoje, a tak je třeba vyhrnout si rukávy a pustit se do práce.

Ze začátku sezóny práce kolem úrody není tolik a dá se poměrně hladce zvládnout v deštivých dnech. Ráda si ji zpestřím poslechem mých oblíbených detektivek v audio verzi. A až se mě zima zeptá, co jsem dělala v létě, řeknu jí, že jsem nelenila. Ve spíži čeká zavařené lečo, kečup, jahodová a broskvová marmeláda a naložené řezy z cuket, které zavařuju místo okurek. To všechno máme na zimu a mým úkolem je k tomu ještě leccos dalšího přidat.

Jak u toho ale nebýt sama a užít si to? Jdu na to tvořivě, vymýšlím a zkouším různé možnosti. Manžel má naštěstí pochopení pro moje úlety, a tak mi ochotně pomáhá. Při poslechu jazzové hudby nebo audioknih nám práce jde rychle od ruky. Zpestřujeme si ji vymýšlením originálních receptur, které se pak často hodí jako dárky pro rodinu a přátele.

Nebylo to tak ale vždycky. Manžel se při mých počátečních zavařovacích pokusech z kuchyně hleděl co nejrychleji vzdálit. Jedním ze způsobů, jak ho k pomoci motivovat, bylo vylíčit mu skvělou chuť pečené vánoční kachny se zelím, které je zrovna teď potřeba nakrouhat a naložit. To ale zabíralo jen na chvíli.

Loni jsme s jednou báječnou dobrovolnicí tvořily z plodů černého bezu. Hodně jsme se nasmály a vyčarovaly jsme skvělé pití na oslavy a Vánoce. Manžel zjistil, že u toho může být pohoda a legrace, bavilo ho ochutnávat, přidal se a pak už u spolupráce zůstal.

Podobně vaše rodina může najít své vlastní motivy pro spolupráci. Často v deštivých dnech není s dětmi co dělat, úroda se dá zpracovávat tvořivě a může to být zábavné. Dá se při tom dobře povídat, společně si zazpívat nebo třeba i vymýšlet pohádky a příběhy.

Zavařování pro dva nakonec není až tak moc. Větší výzvou se pro nás stalo zpracování jablek, kterých je v úrodných letech neuvěřitelný nadbytek. Jabloně sice postupně nahrazujeme dalšími ovocnými druhy, ale dokud plodí, tak proč je kácet, místa máme dost.

Do mrazáku se vejde jen omezené množství jablek nastrouhaných na štrůdl, velké skleněné lahve se plní křížalami a jablečná výživa s aromatickou mátou jde na odbyt dobře. Co ale s dalšími jablky, která padají ze stromů v naší obrovské zahradě?

Další možností jsou mošt a jablkovice. Větší zábava je, když je nás víc. Máme rádi dobrou společnost, pořádáme proto komunitní moštování, kterého se účastní rodina, spousta přátel i někteří ze sousedů. Navaříme velký hrnec dobré polévky, ostatní přinesou buchty nebo něco slaného k obědu.

Sbíráme, umýváme, šrotujeme, lisujeme a vydatně ochutnáváme. Také trochu popíjíme a hodně povídáme. Každý chvíli dělá to, co ho baví a do čeho se mu chce. Všichni si přinesou svoje nádoby a pak si odnesou část moštu, který jsme společně vylisovali. Zbude nám ho ještě tolik, že ho stěží stačíme do jara vypít nebo rozdat. Moštování je v naší alternativní i sousedské komunitě oblíbenou činností, a tak máme při přípravě pohoštění na větší akce spoustu ochotných pomocníků.

Přistěhovali jsme se na místo, kde lidé ještě mají vztah k přírodě, dobrému jídlu a společenství. Se Zvelebovacím spolkem se účastníme báječných tradičních akcí, z nichž nejhezčí a nejoblíbenější je dožatá. Pár nadšenců si nechá poorat políčko, zaseje pohanku a na podzim vypukne slavnost. Při ní společně pohanku pokosíme a navážeme panenky, ve kterých semeno dozrává. Pak se všichni dáme do tance při krásné cimbálové muzice. Všudypřítomné jsou podzimní dobroty a pestrá paleta lahodných pálenek. Nakonec dochází ke sdílení receptů na pohanková jídla, která už valaši zapomněli vařit. Já si je pamatuju díky mému tatínkovi, se kterým jsme je poprvé ochutnali v rožnovském skanzenu.

Jak se místní alternativní komunita postupně rozšiřuje, začínáme společně dělat víc smysluplných aktivit. Letos se rozšířily o jabkobraní, kdy se ty spousty jablek posbírají a vypálí se z nich jabkovice, o kterou se pak podělíme.

Na příští rok hned brzy zjara, kdy ještě není moc co dělat, chystáme topinamburobraní. Topinambur je slunečnice hlíznatá, která se dobře množí svými jedlými a chutnými hlízami. Dnes už je jich víc druhů, které se liší tvarem, barvou i chutí. Budeme společně sklízet a připravovat dobroty z topinambur, které jsou zdravé a ještě nejsou moc známé. Na plánu jsou topinamburáky, topinamburové hranolky a topinamburový salát. Kdo bude chtít topinambury pěstovat, může si vzít sadbu.

Postupně přicházíme na víc nápadů, jak si to s úrodou a lidmi víc užívat. Snad se jednou i u nás v malé obci dopracujeme ke komunitou podporovanému zemědělství. To je způsob lokálního pěstování potravin, kdy si lidé najdou svého sedláka, domluví se s ním, co chtějí vypěstovat, a předplatí si u něj úrodu na celý rok. Také mu mohou na farmu chodit pomáhat. Tyto iniciativy se u nás začínají šířit a vytvářet dobrou alternativu k dováženým, nekvalitním a zdražujícím se potravinám. Dovoz a vysoké ceny se týkají i biopotravin, které by měly být místní a cenově dostupné obyčejným lidem, zejména rodinám s malými dětmi.

Výborný způsob, jak si užít zahradních dobrot je šířit mezi lidmi semena a sazenice. Na první pohled to vypadá, že z toho nic nemáte. Může se vám ale stát, že přijdete na návštěvu a dostanete místo pytlíkového čaje s umělým aroma voňavý čaj z bylinek, které jste na jaře někomu dali. Šíření místního jídla je dobrým námětem hovorů, sdílení zkušeností, ale i receptů. Nakonec si můžete na návštěvě pochutnávat na dobrotách které jste šířili... a pak je to ta pravá zábava.

Před pár lety mně zpracování úrody připadalo jako nutná otrava. Když tak přehlédnu tento článek, žasnu nad tím, kam jsme za tu dobu pokročili. Zkusíte to také jinak?

 
V Růžďce 30. 10. 2017 Alena Suchánková

Přišel vám článek zajímavý?
Sdílejte ho dál.




Mohlo by Vás také zajímat

Jak bojovat se sněhem efektivně?

Jak bojovat se sněhem efektivně?

22. 01. 2018

Ti dříve narození jistě pamatují doby, kdy jediným dostupným nářadím pro úklid sněhu byla hliníková lopata na uhlí a…