Nejčastější poruchy rotačních sekaček

11. 01. 2017

Rotační sekačka je stroj vyžadující správnou péči i zacházení. Je s podivem, že spousta majitelů sekaček s láskou opečovává své auto a k sekačce se chová jako ke kusu šrotu. Není pak nic divného, že sekačka po čase jako šrot začne i fungovat, při tom její malý motor je zpravidla na údržbu a seřízení mnohem citlivější, než robustní motor běžného automobilu.

Aby sekačka spolehlivě fungovala po mnoho let, je třeba vyvarovat se použití sekačky nevhodným způsobem, zamezit nárazům nože na tuhé předměty a sekačce věnovat i nějaký čas k provedení alespoň nejnutnější údržby.

Sekačky se spalovacím motorem jsou relativně složitý stroj, citlivý na správně seřízení, údržbu a zacházení. Špatně seřízený motor jde špatně nastartovat, má slabý výkon, nejde do otáček. Špatná a zanedbaná údržba zpravidla vede k nenávratnému poškození stroje. Pokud se vrátím ke srovnání s automobilem, podstatný rozdíl je, že nový automobil majitel v záběhu šetří, motor zbytečně nepřetáčí a pečlivě sleduje každý podezřelý zvuk. U sekačky je při tom od prvního nastartování požadován okamžitě maximální výkon. Zároveň se od něho vyžadují malé rozměry, nízká hmotnost, nízké vibrace a vysoká spolehlivost. Aby bylo možné všechny tyto vlastnosti naplnit, je jasné, že se současnými technologiemi se nelze vyhnout určitým kompromisům. Nakonec k čemu by byl výkonný a odolný motor, jehož rozměry a hmotnost by znemožnili se sekačkou snadno manipulovat, nebo naopak lehká sekačka kompaktních rozměrů, jejíž výkon by byl tak slabý, že by byla nepoužitelná. Najít optimální poměr těchto vlastností je tvrdým oříškem pro všechny konstruktéry sekaček. Podobně je tomu pak i při konstrukci ideálního šasi, od kterého se rovněž vyžaduje nízká hmotnost při vysoké odolnosti a tuhosti.

Ke konstrukci se proto využívá kombinace různých materiálů, nejčastěji odolných ocelových slitin s lehkými hliníkovými slitinami a plasty. Materiály jsou pak podle svých vlastností využívány v místech tak, aby jejich tuhost a odolnost spolehlivě postačovala pro účely konkrétního dílu. Aby však sekačka mohla sloužit i řadu let, je nutné brát ohled na její konstrukci a věnovat jí patřičnou pozornost. Většina poruch totiž vzniká nesprávným použitím sekačky, nebo zanedbanou údržbou. Podíváme se proto na nejčastější poruchy, jejich příčiny a možnosti předcházení jim.

---

Ohnutá kliková hřídel

Ohnutá kliková hřídel je jednou z nejčastějších závad vzniklých v takřka ve 100% případů nesprávným použitím sekačky. Ohnutá kliková hřídel se projevuje nadměrnými vibracemi a vysokou hlučností sekačky. Tyto vibrace pak způsobují zvýšené zatížení celé sekačky, může docházet k poškozování spojů, uvolňování některých částí sekačky a zvýšenému opotřebení. Zpravidla se jedná o ohnutí části hřídele, na které je namontován unašeč nože. Ve velice ojedinělých případech se však může jednat i o mírné zkroucení celé hřídele, kdy díky špatnému úhlu uchycení ojnice pístu může docházet ke zvýšenému tření pístu ve válci, což vede k přehřívání, vysokému opotřebení a následnému zadření motoru. Příčinou ohnuté hřídele je takřka vždy náraz nože na pevný předmět. Často se jedná o nárazy na kameny ukryté v trávě během sečení, mnohdy nezodpovědný majitel i vědomě najede se sekačkou do krtiny ve snaze ji snadno srovnat. Není výjímkou, že majitel sekačku použije k posečení náletových dřevin. Vůbec nejhorší je případ, kdy se nám podaří nože zaseknout do v trávě zatlučené kovové tyče nebo betonového obrubníku. Proč jsou tyto nárazy nože tolik kritické? Jestliže si uvědomíme, že unašeč s nožem je připevněn přímo ke klikové hřídeli motoru, které spolu rotují velice vysokou rychlostí a při nárazu nože dojde k jejich okamžitému zastavení, musí být každému jasné, že síly působící na hřídel jsou obrovské. Zatím co nůž zůstává zastaven o tuhý předmět, setrvačnost motoru dále otáčí hřídelí a tím dojde k jejímu ohnutí nebo zkroucení. Moderní sekačky jsou sice zpravidla vybaveny bezpečnostním klínkem, kterým je hřídel a unašeč pevně spojen a při nárazu dojde k jeho ustřižení, na tuto ochranu však nelze vždy dostatečně spoléhat. U špatně udržovaných sekaček se muže stát, že vlivem koroze a nečistot hřídel s unašečem doslova doslova sroste a tudíž kroutící moment, který by mě klínek ustřihnout musí překonat i další odpor, který může být pro sekačku fatální. Vše mnohdy zhorší i majitel sekačky tím, že ve snaze zvýšit spolehlivost sekačky nůž s unašečem nepřiměřeně dotáhne. Nezřídka také dochází k tomu, že po nárazu nože dojde k ustřižení klínku, čehož si však uživatel nevšimne, dotáhne nůž a pokračuje v sečení. Kroutící moment motoru pak šroub unašeče dále samovolně dotahuje a při dalším nárazu nejen že nepřiměřeně utažený unašeč neplní bezpečnostní funkci, zároveň může v extrému dojít i k přetržení šroubu a uvolnění nože s unašečem.

Problémům s ohnutou klikovou hřídelí se dá předejít tedy především vyvarováním se jakémukoli nárazu nože. Pokud k němu přeci jen dojde, je nutné okamžitě přerušit práci, zkontrolovat, zda nedošlo k ustřižení klínku a případně jej nahradit novým. Vhodné je rovněž nechat sekačku překontrolovat v odborném servisu, zda přesto nedošlo k ohnutí hřídele. Zároveň je důležité v rámci údržby při broušení nože klínek pravidelně kontrolovat a spojení unašeče s hřídelí udržovat čisté a ošetřené vhodným mazivem.

Pokud dojde k ohnutí hřídele, máme zpravidla jedinou možnost – její výměnu. Na různých fórech se lze sice dočíst, že některé firmy jsou schopné za pár stokorun hřídel narovnat. Ovšem toto narovnání není nikdy stoprocentní. Navíc při ohnutí hřídele dochází ke změně struktury kovu, mohou se objevit mikroskopické prasklinky, které snižují pevnost materiálu. Jednou ohnutá hřídel už tak nikdy nebude mít svou původní pevnost, je zde dokonce riziko jejího ulomení. Hřídel je proto vždy lepší vyměnit, což však může znamenat investici rovnající se pořízení nové menší sekačky. Proto je lépe těmto problémům předcházet. Neexistuje totiž výrobce, který by u používané sekačky uznal ohnutou hřídel motoru jako výrobní, nebo konstrukční vadu a opravu vám provedl v rámci záručního servisu.

---

Prasklé lanko

Bowden musí být celistvý, nepoškozený, vhodně upnutý bez ostrých ohybů.

U benzínových sekaček je často ovládání některých funkcí prováděno pomocí pák na madle, které k přenosu síly využívají ocelová lanka v bowdenu. Je to relativně levné, spolehlivé a lehké řešení, jak sekačku ovládat. Udržované lanko svou funkci spolehlivě plní řadu let, k jeho přetržení ovšem čas od času může dojít. Aby mohlo lanko spolehlivě plnit svou funkci, musí být zachován optimální poloměr zahnutí bowdenu. Nejčastější chybou majitelů sekaček je nevhodné přitažení bowdenu k madlu pomocí pásky ve snaze lanko pevně upevnit a zabránit jeho zachytávání o větve apod.. Tím totiž může dojít ke zmenšení poloměru zahnutí lanka, což vede ke zvýšenému tření a rychlému opotřebení. Lanko by mělo vést co nejvíce přímo, musí být udržováno čisté a pravidelně jej promazáváme, aby tření bylo co nejmenší. Bowden musí být nepoškozený, nesmí být nikde zalomený nebo přímo zlomený. Zvýšené tření pak nejen ztěžuje ovládání sekačky, ale na lanko je vyvíjen vyvíjen zvýšený tah, zvyšuje pravděpodobnost přetržení. Pravidelným mazáním také zamezíme korozi, která lanko zeslabuje.

---

Uvolněná kola

I opravdu kvalitně uložené kolo se může časem díky nevhodnému zacházení uvolnit, nebo poškodit

Většina sekaček z důvodu snížení hmotnosti pro konstrukci kol využívá odolné plasty. Kvalitní sekačky pak kola ještě usazují na kuličková ložiska. Zároveň si musíme uvědomit, že především u sekaček s centrálním nastavením výšky bývají přední kola uložena v pohyblivých závěsech, které přes robustní konstrukci nikdy nemohou zajistit stejnou pevnost, jako kola uložená na jedné ose. Na uložení kola je pak vyvíjena nejen dána hmotností sekačky, která roste s množstvím posečené trávy v koši, ale při zatáčení i síla, která působí v příčné ose, která je násobena pákou danou poloměrem kola. Častou chybou obsluhy pak je, že dojede na konec pozemku a sekačku se snaží silou na místě otočit. Při tomto otáčení je však nutné tlakem na rukojeť mírně přizvednout přední kola, případně zvednout zadní kola tak, aby nedocházelo při otáčení k jejich páčení o terén do strany. Pokud se budeme sekačku snažit na místě obrátit silou se všemi koly na zemi, nejen že může dojít časem k uvolnění kol, ale i síla vyvíjená na samotné madlo může po nějaké době způsobit poškození madla a jeho spojů.

---

Nevhodně nabroušený nůž

Ostrý nůž je základem správného a snadného sečení. Tupý nůž po trávě klouže, špatně seče, nebo trávu vyloženě trhá. Trávník posečený tupým nožem má spoustu otřepů, které mu působí šok. Následkem je nevzhledný trávník se zasychajícími konečky stébel.

Broušení nože je vždy vhodné přenechat odborníkovi. Nesprávně nabroušený nůž může špatně sekat, nebo se naopak rychle tupit. Největším problémem neodborně nabroušeného nože však může být jeho nevyvážení. Špatně vyvážený nůž je příčinou vibrací, které jsou nepříjemné, vytváří nadměrný hluk, především však nadměrně namáhá celou konstrukci sekačky i motoru. Dochází ke zvýšenému opotřebení ložisek, uvolňování spojů a v krajním případě může při dlouhodobém používání trvale poškodit celou sekačku.

Pokud se již z nějakého důvodu rozhodneme nabrousit nůž svépomocí, při broušení je nutné dodržet původní úhel ostří. Nejzákladnější vyvážení pak provedeme zavěšením za středový upínací otvor nože. Nůž musí viset naprosto vodorovně. Pokud se naklání na jedu stranu, vyvážíme jej tak, že přibrousíme ostří na klesající straně, čímž vlastně odebereme broušením část materiálu. Vždy lehce obrousíme a opět zkontrolujeme vyvážení, postup opakujeme, dokud nůž nebude viset dokonale vodorovně. Je však nutné vzít na vědomí, že neodborné broušení provádíte plně na vlastní nebezpečí a na škody vzniklé v souvislosti s neodborným nabroušeným nožem nebude možné uplatnit plnění záruky.  

---

Špatně seřízený motor

Pro spolehlivý chod sekačky je nutné mít i správně seřízený motor. Seřízení motoru by ovšem měl provádět pouze odborný servis, který je pro to dostatečně vybaven měřícími přístroji a potřebným nářadím. Neodborný zásah do seřízení vždy zpravidla přinese více škody než užitku. Rozdíl mezi dobře a špatně seřízeným motorem je zřejmý při běžném používání sekačky. Dokladem o špatně seřízeném motoru je složité startování za studena, nebo naopak za tepla. Pokud nám studený motor snadno chytne i bez sytiče a po jeho zahřátí je problém jej nastartovat, asi je něco špatně. Stejně tak není v pořádku, pokud i při dodržení předepsaných postupů je startování studeného motoru složité. V některých případech může problém způsobovat i opotřebená, vypálená nebo zanesená svíčka. Pak zpravidla pomůže její důkladné vyčištění, nebo výměna. Ovšem samotný stav svíčky nám i napoví, v jakém stavu náš motor je.

Podle svíčky snadno poznáze špatně seřízený motor

---

Utržené startovací táhlo

K utržení startovací šňůry bohužel čas od času může dojít u všech strojů, jejichž motor je startován pomocí startovacího táhla. I ten nejkvalitnější textilní materiál je totiž možné při nevhodném používáním velice rychle opotřebit. Nejčastějším problémem špatného startování je tažení šňůry nevhodným směrem – úhlem. U sekaček je cívka se šňůrou zpravidla ukryta pod krytem, který bývá z praktických důvodů z plastu. Otvor pro šňůru pak bývá opatřen průchodkou, která má zajistit hladký chod šňůry při minimálním tření. To je však zajištěno pouze v případě, pokud je za šňůru zataženo ve správném směru. Jestliže obsluha bude opakovaně startovat tažením šňůry pod nevhodným úhlem, tření v místě otvoru se podstatně zvyšuje. U většiny sekaček by se mělo startovat zatažením za táhlo směrem k madlu, respektive podél jeho pravé strany. Některé sekačky mají tento optimální úhel tažení dokonce přednastavený uchycením šňůry táhla ve vodítku na madle.

Často se stává, že se obsluha postaví vedle madla a startuje tažením táhla takřka do strany. Lanko táhla se pak v podstatě přehne přes okraj otvoru v krytu téměř do pravého úhlu. Je jasné, že tření lanka o okraj otvoru musí být vysoké a značná část energie je pak místo do startování předána do tohoto malého místa. Projeví se zahříváním, které při opakovaných pokusech startování roste, někdy až do té míry, že se i velice odolný plast krytu začne tavit. Kovová průchodka se prodírá a zároveň uvolňuje. Potah lanka se odírá a pokud dojde k prodření průchodky, ta namísto aby zajistila hladký průchod lanko ještě více trhá. Pohled na sekačku libovolného výrobce, kde se po startovací šňůře volně pohybuje uvolněná průchodka a šňůra si prořezává krytem dlouhý zářez bohužel není až tak něčím vyjímečným. Bohužel v drtivé většině případů je příčinou právě nevhodný způsob startování.

Prodloužit životnost startovacího lanka je tedy možné především způsobem startováním podle doporučení výrobce. I tak je ovšem nutné pochopit, že životnost startovací šňůry je omezena, podobně jako klínové řemeny, nebo například pneumatiky u auta. Její výměně se tedy čas od času nevyhneme. Nicméně je vhodné šňůru pravidelně kontrolovat a v případě náznaků opotřebení ji včas vyměnit. K selhání a přetržení zanedbané startovací šňůry totiž zpravidla dojde v té nejnevhodnější chvíli.

 

Autor: PST