Čím zalévat při suchém létě?

05. 06. 2017

 6 TIPŮ PRO ZACHYTÁVÁNÍ DEŠŤOVÉ VODY. JEZÍRKA BEZ CHEMIE A FILTRACE.

Blíží se letní teploty, záhonky na zahradě vysychají a je třeba je zalévat. Jenže čím? Na zalévání zahrady je nejlepší dešťová voda, je měkká a poměrně teplá.
Barel na dešťovou vodu nebo vyřazená vana nám dávno nestačí. Naprší do nich jednou, dvakrát a pak dlouhé týdny nic. Vodu z nich vypotřebujeme za pár dní a pak žádnou nemáme. Nádrž na vodu je jen větší, ale vyjde to celkem nastejno, navíc v teplém počasí se v ní voda rychle kazí. Přesto je používáme, je praktické mít je blízko domu, kde potřebujeme zalévat pravidelně.

Dál nezbývá než zalévat vodou městskou nebo obecní, kterou platíme. To ale není jen tak. Nevím jak u vás, ale u nás v parném létě stejně zásoby vody stěží vystačí pro potřeby vesnice. Splachovací záchody, zvyk celé rodiny se každý den koupat ve vaně plné vody, pračky, myčky a bazény, to všechno a ještě zalévání trávníků a zahrad. Takže každé léto obecní rozhlas vyhlašuje zákaz napouštění bazénů a zalévání zahrad. Tudy cesta nevede.
Jak tedy v létě zalít svoji zeleninu, kytky, bylinky a ovocné stromy, a ještě se třeba i v horkém dni pořádně vykoupat? Potvrdila se nám úvaha, že vody spadne celkem dost, ale najednou, v krátkém časovém úseku. Je potřeba ji zachytávat ve větším množství, aby nám byla k dispozici i v suchých obdobích.
Jejím vydatným zdrojem je střecha domu, pokud blízko ní můžete udělat jezírko, máte vyhráno. Navzdory obecně šířené představě, jednoduché malé jezírko bez filtrace a provzdušňování není moc drahé, pracné ani složité.
Fakt, děláme je už skoro dvacet let na našich zahradách i zahradách klientů.

Do čtyřiceti metrů čtverečních plochy jezírka nemusíte žádat o povolení ani ho nikde ohlašovat, tohle je třeba si předem dobře změřit. Důležité je najít možnost odtoku, aby jezírko při přívalovém dešti nezpůsobilo škodu. Přepadovou vodu můžete svést do kanálu, odtoku na dešťovku, nechat ji rozlít po trávníku nebo za jezírko nasadit stromy a keře které ji „vypijí“ a následně odpaří.
Dobře udělané jezírko s dostatečně velkými okrajovými zónami pro čisticí rostliny může být čisté i jako stojatá voda, ze střechy ho ale voda občas přece jen doplňuje, takže to úplně stojatá voda není. Udělat si ho můžete svépomocí, buď v jílovém podloží bez fólie, nebo v jiném podloží s fólií. Pak už stačí jen zasadit pestrou skladbu čisticích rostlin, nejlépe krásně kvetoucích, a můžete zalévat i koupat se co hrdlo ráčí... Tedy pokud vám nevadí, že voda není azurová a že v ní občas máte i milou společnost, třeba larvu vážky, potápníka nebo čolka.
Pokud máte na zahradě podmáčená místa nebo menší prameny, můžete je také využít k tvorbě jezírek. Vody na zalévání v nich asi nebude tolik, ale uděláte dobrý skutek pro přírodu, všichni její obyvatelé vodu nutně potřebují a v krajině je jí nedostatek. Úplnou výhrou v loterii je mít na zahradě vlastní potok, stačí malý, ale celoročně zavodněný. Pokud máte větší pozemek, můžete vytvořit kaskádu jezírek a vodu nechat téct z jednoho do druhého, přepad pak je nutné řešit až u toho posledního. Množství vodních zdrojů na pozemku se pomalu stává jedním z nejdůležitějších kritérií pro výběr pozemku. Nám se opravdu vyplatilo, že jsme si před šesti lety při koupi vybrali pozemek s dostatkem vody.
Vraťme se ale k dešťové vodě. Dalším, ještě ne moc známým způsobem zachytávání je swale, česky svejl. Toto slovo vzniklo ze staré angličtiny a je jím myšlen zavodňovací kanál, vedený zpravidla po vrstevnici, se speciálně vytvořenou protiodtokovou hrází, osázenou ovocnými stromy a keři. Voda stékající po svahu dolů se ve svejlu zachytává, zavlažuje rostliny a vsakováním se do půdy zvyšuje hladinu spodní vody, což je zásadní pro růst ovocných stromů a keřů.
Svejly mají rozměr podle velikosti pozemku, sklonu svahu a způsobu hospodaření v jejich okolí. Malé svejly na mírnějším svahu můžete snadno vykopat svépomocí ručně. Je to zábava a tvarování hrázky si můžete užít s celou rodinou, je to podobné modelování z hlíny. Osázet je můžete nejen stromy a keři, ale klidně i bylinami, květinami nebo extenzivní zeleninou, třeba divokými rajčaty.        
V každém případě je ale vhodné dno svejlu mulčovat organickým materiálem. Dobrá je posekaná tráva, plevel, drobné větvičky, listí, štěpka... Vše v menší vrstvě a raději častěji, aby nám mulč neplesnivěl a nedrželi se v něm slimáci. Mulč udržuje povrch půdy měkký a schopný vsakovat další a další vodu.
Pokud je svejl větší, můžeme ho klidně občas použít jako cestičku.
Velké svejly se vytvářejí s pomocí bagru jako krajinné prvky. Svejl je vynálezem permakultury a kromě praktického využití na zahradě je to nástroj na opravu vodního režimu krajiny a prevenci před povodněmi. Z dálky vypadá podobně jako tradiční meze, ale zachytává daleko víc vody a dá se dobře využít pro pěstování.
Pokud jsme opravdu líní zahradníci, můžeme z jezírka vést vodu svejlem a nasměrovat ji pomocí prosakovacích hadic přímo do záhonů. Tohle máme v plánu letos a já už se opravdu těším, jak každé krásné ráno vstanu, půjdu k jezírku, pustím na dvacet minut závlahu, sednu si a budu meditovat.
Poslední ze slíbených možností zachytávání vody je dešťová zahrada. To je plocha speciálně vytvořená, většinou ve městě, k tomu aby na přebytečné vodě rostlo něco krásného, co lahodí oku a je prospěšné přírodě. Tohle téma by si zasloužilo samostatný článek. Osobně se tvorbou dešťových zahrad nezabývám, ale považuju je za nádhernou ukázku úcty k vodě, která mi v jinak naší uspěchané a „uklizené“ kultuře chybí.
Ještě se s vámi chci podělit o jeden příběh z našeho okolí. Našemu kamarádovi, vedoucímu pracoviště ochrany přírody, volal starosta sousední obce, že Studánka u chladné vody vysychá. Studánka, kterou si pečlivě udržují a léta jim dobře sloužila, je najednou skoro bez vody... Ať jim ti ekologové řeknou, jak je tohle možné... Hrozně se divil, že za to může vykácení všech stromů v jejím okolí, a to za použití těžké techniky. Úsměvné..., nebo ne?
Na mé nedávné cestovatelské výpravě do Bhútánu, země štěstí, jsem si všimla jedné „maličkosti“. Všude, u každého pramene a vodního toku, ať to bylo ve městě, v hotelu, na silnici, v průsmyku nebo v zapadlém horském údolí, byla aspoň malá, ale dobře udržovaná a zdobená stúpa, malý posvátný objekt uctívající významné věci, v tomto případě vodu. Bhútánci říkali, že mají vody dost. Náhoda? Jistě tomu pomáhá přes 80 % zalesněné plochy i rozumný způsob využívání krajiny... Ale že by na množství vody a třeba i její kvalitu měla vliv úcta a láska? Divné, že...
Pokud vás téma vody zaujalo, přijďte si tyto věci vyzkoušet v sobotu 24. 6. k nám do Vodnářské zahrady na kurz Líné zavlažování.

1.6. 2017                                                                       Alena Suchánková