Pořádek nebo zdraví?

29. 03. 2017

Pořádek nebo zdraví?

5 TIPŮ JAK SE NA ZAHRADĚ OBEJÍT BEZ CHEMIE

Může se zdát, že každá zahrada je přírodní, ale většinou to tak není.
Příroda tvoří křehké ekosystémy, které potřebují abychom jim rozuměli. Na běžné zahradě se chemicky hnojí, postřikují se stromy, 
sejí se mořená semena a barevné granule se sypou skoro na všechno, protože bez toho by nic nevyrostlo s neurodilo se.

To je pravda, když máte trávník, který stříháte každý týden nakrátko, kolem okrasné keře a všude vzorně uklizeno, vytvořili jste možná hezkou kulisu k vašemu domu, ale bez chemie se neobejdete. Pokud vám to vyhovuje, proč ne.

Ekosystém zahrady je ale mnohem komplexnější a módní vlnou okrasných zahrad, pocházející z doby renesance, jsme se ve prospěch reprezentativních prostor postupně vzdálili od odpočinkové a užitkové funkce zahrady. Příroda a zdraví jsou čistě okrasné zahradě na hony vzdálené. Jde to jinak?

Samozřejmě že jde. Jen si musíme ujasnit, jestli pro nás je důležitější pořádek a obdiv okolí nebo zdraví zahrady. Krása přírodní zahrady spočívá v její rozmanitosti, pestrosti druhů, přirozeném ekosystému, který tvarujeme podle našich potřeb.

Přírodní zahrada může být mnohem atraktivnější svou barevností a neobvyklostí tvarů než běžné okrasné zahrady. Může nám přinést hodně radosti, zážitků, odpočinku a úrody. Nejenom nám, ale i ostatním obyvatelům, o kterých bude řeč později. Přechodové období, ve kterém se ekosystém naši zahrady rozvíjí a stabilizuje, je tři roky. V té době se musíme psychicky připravit na nejrůznější „překvapení“ a vytrvat. Rozhodně to ale stojí za to.

Co tedy musíme vědět, abychom měli zahradu zdravou, přírodní a krásnou? Pojďme probrat pět tipů díky kterým se na zahradě můžeme obejít bez chemie.

1) Prvním předpokladem je pochopit jaké je u vás klima a zahradu se naučit pozorovat. Seznámit se s rostlinami a živočichy všeho druhu je velmi užitečné. Při zakládání zahrady můžete zohlednit klima a vytvořit tak zahradu odolnější a stabilnější. Pokud už zahradu máte, můžete ji postupně proměňovat směrem k přírodě a zdraví. Nejdřív se tedy pořádně seznamte se svojí zahradou. Ptejte se, debatujte, čtěte, pozorujte a přemýšlejte.
Pak můžete sázet původní druhy keřů a stromů, tvořit zahradu v rostlinných patrech odpovídajících vašemu klimatu, tak aby byla hezká a přitom téměř bezúdržbová. Sejte a sázejte jen to, co se vám daří, co na vaší zahradě prospívá a postřiky nepotřebuje.

2) Dalším krokem je přestat s chemickými postřiky a soustředit se na prevenci, na zdraví rostlin místo boje s chorobami a škůdci. Zdravá půda je její důležitou součástí, můžete ji začít zlepšovat půdu pomocí komostu, mulčování a třeba i zvýšených záhonů, pokud na ně máte dost materiálu. O tom byla řeč v minulém článku a je tam i spousta praktických návodů.

Proti „plísním“ z vlhka, houbovým chorobám, pomáhá dostatek vzduchu mezi rostlinami, takže podle toho upravujeme hustotu výsadeb. U citlivých rostlin jako jsou třeba rajčata je dobré používat odolné odrůdy a ještě je pro jistotu držet pod střechou, kde na ně neprší. Zaléváním ke kořenům můžeme udržet listy suché a o to jde. Hodně můžeme zachránit obráním napadených listů a plodů a pokud je nejhůř, můžeme sáhnout po postřiku odstředěným naředěným mlékem nebo odvarem z kopřiv.

Samostatnou kapitolou je rez hrušňová, která se množí na okrasných jehličnanech a napadá rostliny blízko nich. Řešení je prosté, postupně se nepřirozených exotických keřů zbavovat. Za tuto radu mě asi někteří z vás nebudou mít rádi, ale je to tak. Buď zvolíte chemii nebo přirozenou skladbu rostlin.

Proti plísni bramborové  a strupovitosti brambor je nejlepší prevenci odolná a zdravá sadba a vzdušná výsadba, aby se choroby ve vlhku  nemnožily. Brambory pěstované na vyšším záhonku a „nakopčené“ pomocí vrstvy mulče u nás kupodivu plísní netrpí, i když konvenčně pěstované brambory jí trpěly. K našemu velkému překvapení na zdravé brambory nejde ani mandelinka, přesto že u sousedů ji mají.

Suchem oslabené rostliny v horkém létě můžeme před plísní ze sucha ochránit vydatnou zálivkou po ránu, kterou jim ale dopřejeme jen jednou za několik dní, abychom je „nerozmazlili“.

3) Dalším tipem jak na zahradu bez chemie jsou preventivní a hnojivé výluhy a odvary z rostlin. Není složité je připravit ani použít a jsou velmi prospěšné. Rostlinných preparátů, které si snadno můžeme připravit sami je velké množství a návody na jejich přípravu se dají najít ve všech knihách o biozahradách nebo třeba ve skvělé české knize Zdravá zahrada.
Výluh z  kostivalu nebo odvar z přesličky či křenu rostliny posílí proti houbovým chorobám. Výluh z cibule působí proti plísní šedé a plísni bramborové, odvar z česneku nebo výluh z račatových listů nám pomůže proti roztočům, běláskům a slimákům. S dalšími nevítanými živočichy si poradí pelyněk, šalvěj. Černý bez dokonce odpuzuje hryzce a hraboše.

4) Čtvrtým způsobem je přechod z umělých hnojiv na organická hnojiva rostlinného i živočišného původu. Výběr je pestrý, od láhve tekutých slepičinců v zahradním supermarketu, přes speciální rostliné hnojítko, odpad z chovu vaši drůbeže až po hnůj od přátel a sousedů. Hnůj však na záhony nedáváme čerstvý, ale nejdříve ho kompostujeme. S úrodou nám mohou pomoci také dusíkaté bakterie, které žijí na kořenech dusíkatých rostlin jako jsou třeba fazole a hrášek. Podstatné však je rostliny zbytečně  nepřehnojovat, protože pak snáze podléhají chorobám a škůdcům.

5) Pátým krokem  k zahradě bez chemie je možnost přilákat do zahrady užitečné živočichy. Je jich opravdu hodně a nejsou našimi nepřáteli, jen dělají „svou práci“. Daří se jim nejlépe v zahradním „nepořádku“, odlupující se kůře, mulči, hromadách větví, ve štěrbinách, pod kameny, pod zemí  a třeba i v divočině, neobdělávaném kusu zahrady, kde mají klid potřebný pro svůj život. Na nás je, abychom jich místo „boje“ využili v náš prospěch, a tím je aby nastolili a udržovali ekologickou rovnováhu zahrady.

Třeba zahradníky tolik pronáslednovaný krtek ve skutečnosti opravdu neškodí, jen kypří zhutněnou půdu, kterou navíc můžeme využít do květináčů a truhlíků. Módou se konečně stávají hmyzí hotely, budky pro ptáky a netopýry, ježkovníky, hadníky a žížalovníky. Chybět by neměla ani jezírka a mokřady pro žáby.

Možností jak obnovit zdraví zahrady a tím se obejít bez chemie je nepřeberné množství, ani je všechny nestačíme využít. Pojďme je spolu s přírodou objevovat.

Přeji vám krásnou cestu k vaší zdravé zahradě   
                                                                               Alena Suchánková

V Růžďce 28.3. 2017       

Přišel vám článek zajímavý?
Sdílejte ho dál.




Mohlo by Vás také zajímat

Ještě nemáte založený kompost?

Ještě nemáte založený kompost?

12. 05. 2021

S jarem jsme vyjeli do zahrad opět se sekačkami, vyndali jsme vyžínače, plotostřihy a další zahradní techniku a nářadí,…

JAK NA PROŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

JAK NA PROŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

10. 05. 2021

Chcete mít své ovocné stromy zdravé? Přejete si mít velkou úrodu plodů skutečně vyzrálých, chutných a sladkých? Měli…

JAK SPRÁVNĚ VĚTRAT SKLENÍK?

JAK SPRÁVNĚ VĚTRAT SKLENÍK?

05. 05. 2021

Již při budování skleníku je důležité pamatovat na to, že rostliny v něm pěstované musí mít neustále zajištěno vhodné a…