-
- Sekačky
- Traktory
- Provzdušňovače
- Vyžínače
- Křovinořezy
- Kultivátory
- Akumulátorové programy
- Plotostřihy
- Pily
- Štípače
- Drtiče větví
- Špalíkovače
- Fukary, vysavače
- Vozíky a kolečka
- Rozmetadla a posypové vozíky
- Čerpadla a vodárny
- Vysokotlaké čističe
- Zametací stroje
- Sněhové frézy
- Sněhová hrabla, škrabky na led
- Postřikovače a rosiče
- Skleníky a pařeniště
- Kompostéry
- Ruční nářadí
- Příslušenství
- Úvod
- Zavlažování, čerpadla, hadice, trysky
- Co udává pojem výtlak a co znamená průtok, ponorná nebo nasávací hloubka?
Co udává pojem výtlak a co znamená průtok, ponorná nebo nasávací hloubka?
Různá čerpadla mají podle své konstrukce i účelu provedení různé parametry.
Pro čerpání vody z určité hloubky je nutné znát právě maximální výtlak čerpadla. Tato hodnota nám udává, do jaké výšky je čerpadlo vodu schopno čerpat - „vytlačit“. Vždy je však nutné počítat s rezervou nad uváděný výtlak, jelikož tato udávaná hodnota je mezní a při dosažení maximální výšky výtlaku již nebude na konci potrubí prakticky žádný tlak, který by byl vodu schopen někam přepravit. Pokud je tedy například u vibračního čerpadla udáván výtlak 70 m, v žádném případě to neznamená, že jej lze použít do vrtu 70 m hlubokého. Je nutné připočítat nějaké ztráty vzniklé třením – výpočet ztráty třením je složitý, je nutno zahrnout průměr, délku a materiál hadice / potrubí, pro přesné výpočty se pak zahrnuje i například průměrná teplota vody apod.. Skutečně hodně orientačně tak můžeme počítat průměrně přibližně se ztrátou 1 metru výtlaku na každých 10 m potrubí nebo 1/2" hadice. Další tlak je pak nutný, aby voda proudila na konci systému pod dostatečným tlakem a rychlostí použitelnou pro požadované účely. Pokud hodláme čerpadlo použít pro čerpání vody do domu, pohon zavlažovacích systémů a podobně, je lepší se vždy poradit s odborníkem. Maximální výtlak čerpadla vždy udává výškový rozdíl mezi hladinou vody a ústím hadice nebo potrubí. U ponorných čerpadel pak nezáleží na tom, jak hluboko je čerpadlo ponořeno. U povrchových čerpadel je to pak včetně sací hloubky.
Maximální průtok čerpadla je pak hodnota, kolik vody je za ideálních podmínek čerpadlo schopno přečerpat. Většinou je tato hodnota udávána v litrech za hodinu. Tato hodnota je opět spíše orientační, skutečný průtok pak záleží na způsobu použití čerpadla. To samé čerpadlo bude čerpat vodu jinou rychlostí v závislosti na délce a průměru potrubí nebo hadice, rychlost průtoku je podstatně ovlivněna i výškou, do jaké je voda přečerpávána. Jednoduše řečeno, pokud je například u čerpadla udáván maximální průtok 7500 l/hod, tohoto průtoku při běžném použití pravděpodobně nikdy nedosáhnete. Jedná se o hodnotu, které je čerpadlo dosáhnout v ideálních podmínkách a tento údaj lze použít pouze pro výpočet, kdy skutečný průtok bude ovlivněn průměrem a délkou použité hadice či potrubí a převýšením, do kterého bude voda čerpána.
U ponorných čerpadel je udávána ponorná často maximální ponorná hloubka. Tato hodnota nám udává hloubku, do jaké lze čerpadlo bezpečně ponořit. Ponorná čerpadla obsahují elektrické systémy pro pohon, které jsou hermeticky uzavřeny tak, aby do nich nemohla proniknout voda. Se zvyšující se hloubkou ponoru samozřejmě stoupá i tlak okolní vody a hodnota ponorné hloubky je tedy odvozena od maximálního tlaku, které je čerpadlo schopno bezpečně trvale vydržet. Tlak vody ve větší hloubce by tak mohl proniknout do vodotěsných částí čerpadla, poškodit je, případně způsobit zkrat.
U povrchových čerpadel je pak udávána maximální nasávací hloubka. Povrchová čerpadla jsou umístěna nad úrovní vodní hladiny na povrchu, vodu nasávají pomocí savice nebo nasávacího potrubí. Maximální nasávací hloubka pak znamená maximální hodnotu rozdílu výšky čerpadla a vodní hladiny. Pokud pořizujeme povrchové čerpadlo například pro čerpání ze studny nebo jímky, při určení nasávací hloubky pak musíme vycházet minimální hladiny, tedy maximálně vyčerpané jímky nebo studny a polohy čerpadla. Díky zákonům fyziky lze běžným povrchovým čerpadlem čerpat účinně vodu maximálně z hloubky 8 m.