Vše, co byste měli vědět o mulčování

10. 09. 2021

V moderních zahradách se stále častěji setkáváme s různými způsoby mulčování. Bohužel ne vždy je způsob mulčování vybrán a proveden vhodným způsobem, což následně přináší více problémů než užitku. Majitel zahrady se nezřídka inspiruje v okolních zahradách pouhým pohledem a z nedostatku zkušeností se nechtěně dopustí mnoha chyb, jejichž odstranění je složité a zároveň znamená i zbytečně promrhané peníze.

Mulče se rozdělují na organické a anorganické. Každá skupina má naprosto odlišné vlastnosti, které určují, kde a jakým způsobem je lze použít. Mezi organické mulče se řadí například kůra, štěpka, jemně posečená tráva, sláma apod. Anorganické mulče jsou kamenné – například drť, štěrk nebo oblázky.

Zásadní rozdíl mezi organickým a anorganickým mulčem je zejména v tom, že organický mulč půdu zahřívá, zatímco anorganický mulč půdu spíše ochlazuje. To však platí pouze za určitých podmínek. Zatímco organický mulč působí jako tepelný izolant, kamení a oblázky dobře vodí a akumulují teplo, proto se mohou v létě na slunných místech přehřívat, v zimě naopak skrze kameny do půdy rychleji proniká mráz.

 

Anorganické mulče

Kamení a oblázky perfektně odvádějí vodu a při dešti nejsou splavovány ze svahu tak jako organické mulče. Proto jsou ideální pro mulčování ve svazích, na skalkách, v okolí jezírek, v okolí chodníčků nebo pro vytváření cestiček. Využít je lze i pro vybudování suťovitě. Mulčování anorganickými materiály je ovšem nutné přizpůsobit i skladbu rostlin tak, aby vybrané rostliny dobře snášely výkyvy teplot a zejména v létě je nezahubilo přehřívání. Velkou výhodou anorganické mulče je její dlouholetá trvanlivost. Navíc vám umožní ve spojení s většími kameny a balvany vytvářet nádherné kompozice, které mohou působit naprosto přirozeně. Drobnou nevýhodou je, že se snadno roznese do okolí a kámen skrytý v trávníku vám pak může například poškodit sekačku.

 

Organické mulče

Organické mulče mohou plnit hned několik funkcí. Zejména kůra skvěle plní funkci okrasnou. Dále organické mulče brání bujení plevele, zadržují v půdě vláhu, plní i funkci tepelně izolační. Jelikož se jedná o organický materiál, který postupně tleje, organické mulče zároveň půdu hnojí.

Drcená kůra vypadá exkluzívně. Tleje relativně pomalu, okyseluje půdu, což může některým rostlinám vyhovovat. Je nutné ji pravidelně, cca 1x za 2 – 3 roky doplňovat. Pokud je kůry dostatečná vrstva, dobře brání zaplevelení. V létě brání přehřívání půdy, v zimě naopak omezuje její promrzání. Ve svazích ji bude déšť splavovat, proto je nutné vytvořit bariéry. Drobnou nevýhodou je, že láká kočky a ptáky. Zejména kos v ní rád hledá něco k snědku a kůru dokáže pořádně rozházet ze záhonů.

Štěpka má velice podobné vlastnosti jako drcená kůra. Nepůsobí sice tak esteticky, ale dá se také použít do okrasných záhonů, ale i na cestičky, protože se po ní dobře chodí. Její zásadní výhodou je, že si ji snadno vyrobíte doma. Stačí si pořídit zahradní drtič a z větví vyřezaných ze stromů nebo vystříhaných ze živých plotů získáte v podstatě zdarma každoročně spoustu užitečného materiálu.

Po sečení trávníku máme pravidelně více než dostatek jemně posekané trávy. Ta se skvěle hodí jako mulč pod ovocné stromy, keře, maliník nebo ostružiník. Použít ji můžeme i v záhonech například pod rajčata nebo papriky. Zadržuje v půdě vláhu, rychle tleje a pak funguje jako hnojivo. Nesmí se jí však nikdy dávat vrstva vyšší než 5 cm, protože pak začne hnít a plísně a houby by se mohly přenést na rostliny.

Sláma dobře funguje například pod jahodníky. Zahřívá půdu, drží v ní vlhkost a jahody izoluje od země. Ty pak nejsou náchylné k hnití. Využít lze dobře i v pařeništích.

Seno není jako mulč vhodné. Pokud je ho vyšší vrstva a namokne, začne hnít a můžou v něm bujet plísně a houby. Seno navíc může obsahovat různá semena, a záhony si tak jen zaplevelíte.

Někdo k mulčování používá i listí. To ovšem může znamenat riziko roznášení chorob, může také fungovat jako úkryt pro různé škůdce, kteří v něm mohou i přezimovat. Pokud už chcete listí používat jako mulč, musíte proto znát jeho původ a kvalitu, rozhodně nepoužívejte listí zasažené chorobami nebo škůdci.

A jak je to s použitím různých tkaných a netkaných textilií pod mulč? Pod anorganické mulče je lze využít v případech, že budete sázet jen samostatné rostliny nebo rostliny v trsech. Chcete-li zasadit výběžkaté rostliny, které by pokrývaly větší plochu, bude textilie bránit jejich rozrůstání, což jistě nechcete. Textilie do jisté míry sice zabrání bujení plevele, nezabrání mu však zcela. I v kamení se usadí některý plevel, textilie však zabrání jeho hlubokému zakořenění, plevel pak půjde snadněji vytrhnout i s kořeny.

Umisťovat textilii pod organické mulče je prakticky zcela zbytečné. Zpočátku sice bude textilie fungovat dobře, ale s tím, jak se organická hmota rozkládá, již druhý rok se na textilii začne vytvářet živná půda, na které se plevele uchytí. Omezit bujení plevele lze tedy účinně jen tak, že budete drcenou kůru nebo štěpku pravidelně doplňovat tak, aby její vrstva byla dostatečně vysoká (alespoň 10 cm), a tím i účinná. 

Zejména u jílovité zeminy se často může stát, že půda pod textilií sléhává, vysychá, tvrdne a degraduje. Špatně vsakuje vodu. Postupně se z ní stává mrtvá plocha, ve které nic nemůže růst. Textilii je proto nejvhodnější pokládat pod mulč zejména v místech, kde budou různé chodníky a pěšinky, tedy tam, kde neplánujeme žádnou výsadbu.

 

Autor: PST