Solit? Nesolit?

22. 01. 2020

I když je možná otázkou do diskuse, zda se dá letošní zima nazvat skutečně zimou, rozhodně bychom se neměli nechat poměrně vysokými teplotami ukolébat. Zima může udeřit nečekaně v plné síle, proto je důležité být za všech okolností připraveni.

U sněhové nadílky nezbývá nic jiného, než ji z chodníků a cest odházet. Zda k tomu použít kvalitní sněhové hrablo, nebo se vybavit sněhovou frézou jsme řešili před nějakou dobou v jiném článku.

Zimy, které zažíváme v posledních letech, se často vyznačují prudkým střídáním teplot. Večer prší, v noci mrzne, výjimkou nejsou mrznoucí mlhy. Vznik námrazy, ledovky nebo náledí pak dokáže potrápit chodce i řidiče.

Ledovka je asi nejnebezpečnější. Vzniká při mrznoucím dešti nebo mrholení tak, že dopadající voda ne zemi okamžitě zmrzne. Vzniká tak velice hladká a průhledná vrstva ledu a chodník nebo vozovka se tak mohou jevit pouze jako mokré, čímž často dochází podcenění. Proto je při ledovce vysoké riziko dopravních nehod a úrazů chodců.

Náledí je také velice nebezpečné. Zpravidla vzniká opětovným zmrznutím roztátého sněhu a často se vytvoří zejména v noci, kdy teploty prudce klesnou. Hlavním nebezpečí náledí spočívá v tom, že se může tvořit jen na některých úsecích vozovky nebo chodníku například tak, že na jinak suchý povrch v některých místech stéká odtávající voda z odklizeného sněhu, která v noci zmrzne. Řidiče nebo chodce pak krátký úsek s náledím může zaskočit.

Námraza vzniká při mrznoucí mlze. Při teplotách od 0 do -3 °C může vznikat průsvitná, hladká a kompaktní vrstva podobající se ledovce. Díky pomalému mrznutí je velice odolná, protože kapičky vody se stačí před zmrznutím dokonale spojit. Pokud však teploty klesnou ještě více, vytvoří se bílá, zrnitá námraza, která na stromech, plotech a návětrných stranách objektů vytváří pohádkově bílé struktury.

Ledovka i námraza jsou velice přilnavé a mechanicky se velice špatně odstraňují. Škrabkou na led je prakticky nemožné je rozbít, jedinou možností pak bývá led posypat. A tím se dostáváme k otázce:

Solit, nebo nesolit?

Sůl má velkou výhodu v tom, že led poměrně rychle rozpustí. Její aplikace je snadná, šikovným rozmetačem rychle ošetříte i větší plochy. Aplikace soli může tedy chránit zdraví i životy chodců a řidičů.  Na druhé straně je však třeba mít na zřeteli, jak sůl působí na přírodu a okolí. Výsledky výzkumů vlivu na přírodu se často různí, někdy jsou snad i poplatné účelu, pro který byly prováděny. Na straně jedné pak čtete, že kdyby byla sůl tolik škodlivá, nerostla by okolo silnic ani tráva, na straně druhé pak stojí argumenty o tom, jak některé stromy v důsledku přesolení půdy hynou. Otázka o škodlivosti by tedy měla asi znít: S jakým množstvím soli si příroda poradí? A popravdě ji asi spolehlivě nikdo nezodpoví.  

Tak nebo tak, solení chodníků a silnic by nemělo být zcela samozřejmé. Mělo by přicházet na řadu až ve chvíli, kdy jsou další prostředky neúčinné. Náledí lze často odsekat škrabkou, i když je to pracné. Kluzký povrch je také možné posypat jemným štěrkem, naši dědové běžně chodníky sypali popelem. Nevýhodou je, že jakmile led a sníh roztaje, nevyhnete se úklidu posypového materiálu. V některých případech ovšem nemusí být ani štěrk dostatečně účinný a teprve pak by měla přijít na řadu sůl. Ovšem jen v přiměřené míře. Sůl totiž neškodí pouze přírodě, problém s ní budou mít i psi. V neposlední řadě je nutné zmínit i vliv soli na kovové předměty, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, plotové sloupky a automobily.

Sůl tedy rozhodně používejte, pouze pokud je k tomu skutečný důvod a v nezbytně nutné míře.

Autor: PST

Zpět na předchozí stránku