Zalévejte správně: Jak zalévat efektivně a šetřit při tom s vodou

27. 06. 2023

Myslíte si, že umíte správně zalévat zeleninu a ostatní rostliny? Možná děláte chyby, kterými rostlinám škodíte a ještě zbytečně plýtváte vodou.

Každá rostlina má jiné nároky na zalévání. Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce vody potřebuje plodová zelenina, jako jsou například okurky, rajčata nebo cukety. Ovšem neměly by stát v trvale přemokřené půdě, mohly by jim zahnívat kořeny. Není nutné je zalévat tolik často, ovšem zalévání by mělo být pravidelné a vydatné, aby voda prosákla do hloubky. Podpoří se tím hluboké kořenění a rostliny jsou odolnější proti suchu. Pozor ale na nepravidelnou zálivku, zejména u rajčat může vést k popraskání plodů. Rostliny zalévejte odspodu, nikdy nekropte listy. Vlhkost na listech podporuje rašení hub a plísní.

Naopak rostliny, které koření mělce, je třeba zalévat pravidelně a častěji. Půda na vrchu rychleji vysychá. Není třeba zalévat do hloubky, kam kořeny rostliny nedosáhnou, ovšem půda nikdy nesmí úplně vyschnout. Proto může být zejména v nejteplejších dnech nutné zalévat i 2x denně. 
To samé platí o čerstvý výsev, a to nejen zeleniny, ale i trávníku. Semínko, které ve vlhké půdě nabobtná, začne rašit a následně vyschne, zahyne. Proto musí být vrstva, ve které semínko klíčí, neustále vlhká, a to nejméně do doby dokud dobře nezakoření. Pokud se tedy například rozhodnete pro letní výsev ředkviček, nesmíte je nechat ani jeden den zaschnout, jinak přijdou semínka i vaše práce vniveč.

Zalévejte zásadně ráno nebo večer, kdy není takové horko. Jednak se voda nebude tak rychle odpařovat a zároveň rostliny nevystavíte v nejteplejší části dne takovému teplotnímu šoku z chladné vody.

Jakou vodou zaléváte? Není tajemstvím, že pro zalévání je nejvhodnější voda dešťová. Jenže té nemusí být vždycky dostatek a ne každý má možnost ji zachytávat. Pokud zaléváte vodou ze studny, vrtu nebo vodovodního řádu, nedělejte to přímo. Pořiďte si sud nebo jinou vhodnou nádrž, naplňte je vodou a před zaléváním ji nechte několik hodin odstát. Bude mít vhodnější teplotu pro zalévání. Já to třeba dělám tak, že po zalévání vodu ihned doplním, aby odstála do dalšího dne. Pokud se vám nechce tahat těžkou konev s vodou, můžete si pořídit do sudu ponorné čerpadlo a zalévat hadicí. Nádrž s vodou uzavírejte víkem, aby se z ní nestalo líhniště komárů a aby se v ní nemohl utopit užitečný hmyz nebo ptáci. 

Pěstujete si rostliny na balkóně? I v tomto případě platí stejná pravidla. Nechávejte vodu odstát v PET lahvích, nebo si pořiďte vědra s víky, aby se voda neodpařovala. Po zalévání vodu opět doplňte, aby do druhého dne mohla odstát.

Můžete si také vypomoct různými triky. Jedním z nich je mulčování posekanou trávou. Tou zakryjete půdu pod rostlinami. Mulč zabrání výrazně omezí půdy a také zabrání prorůstání plevele. Nelze však použít pro všechny druhy zeleniny. 

Hluboce kořenící rostliny můžete zalévat ke kořenům pomocí trychtýřů, které snadno vyrobíte z PET lahví a hrdlem je zapustíte do země vedle rostliny. Voda se pak bude z lahve vsakovat přímo do země, nebude se rozlévat po jejím povrchu a tak se nebude odpařovat. Ideální pak může být kombinace mulčování a trychtýřů. 

Obdobné pravidla platí i pro zalévání trávníku. Čas od času zahlédnu, jak někdo v zahradě zalévá trávník v největším vedru třeba těsně po poledni. Možná si ani neuvědomí, kolik vody z rozstřikovače se odpaří dřív, než dopadne na zem. Další voda vyschne dříve, než se vsákne do země. Trávník utrpí prudký teplotní šok a z vody použité k jeho zavlažení se k jeho kořenům dostane jen malý zlomek. 

Může se zdát, že i zavlažování je věda, ale mnohdy stačí používat zdravý selský rozum. Dbejte na to, aby půda nebyla ani přemokřená, ani příliš suchá a zahrada se vám za to odmění nadílkou plodů a květů.