Zahradní jezírko svépomocí?

11. 01. 2017

Přestože na internetu naleznete desítky spolehlivých návodů, jak vybudovat na zahradě jezírko, většinou se nedozvíte nic podstatného a s vysokou pravděpodobností se při budování svépomocí podle takovéhoto univerzálního návodu dostanete dříve či později do problémů. Vybudování jezírka nebo rybníčku má pokaždé různá specifika, která není možné shrnout do jediného univerzálního návodu.

Chceme-li se vyvarovat potíží při budování jezírka, je vždy lepší nechat si jej vybudovat ověřenou firmou. Pokud jsme se však z nějakého důvodu rozhodli vybudovat jezírko svépomocí, musíme se připravit na to, že se pravděpodobně budeme muset vypořádat s několika problémy. Je tak spíše otázkou do diskuse, do jaké míry se vyplatí riskovat hodiny práce a nemalé finance do díla, jehož výsledek nemusí vždy splnit očekávání. 

Prvním zásadním problémem, který se zpravidla ukáže až při hloubení jámy pro stavbu jezírka je kvalita podloží. Pokud budeme jezírko budovat ve skále, na jedné straně musíme vynaložit velké úsilí pro vyhloubení vhodné jámy, na straně druhé získáme relativně pevný a stabilní základ s minimálním rizikem, že se budou později svahy jezírka sesouvat, nebo nějak pracovat.

Pokud budeme jezírko budovat v jílovitém podloží, při mírném sklonu budou svahy svůj tvar držet relativně dobře, ovšem pokud chceme v jezírku pěstovat vodní rostliny, bude nutné vybudovat i několik schodů – stupňů pro uložení rostlin s různými potřebami hloubky. Přestože se může často zdát, že jednoduché vytvarování takovýchto kaskád z na první pohled pevné půdy je řešením, je nutné uvědomit si, že po vydatných deštích může spodní voda dno jezírka pod plachtou natolik rozpustit, že časem budou pod tlakem vody v jezírku svahy sedat a jednoho dne se budeme muset pustit do jeho kompletní renovace. Pokud se chceme takovým problémům vyhnout, vždy je lepší dno zpevnit buď betonovým základem, nebo vhodným ztraceným bedněním. Písčité dno nebude spolehlivě držet tvar, i na mírném svahu bude mít tendence pracovat, zde se pravděpodobně nevyhneme nutnosti zpevnění celého dna.

Jestliže tedy neznáme dobře podloží, ve kterém budeme jezírko budovat, nejlepší bude provést nejprve zkušební výkop v místě jezírka a podle něho se dále rozhodnout o konstrukci.

Pokud narazíme při zkušebním výkopu na spodní vodu, můžeme mít zaděláno na velký problém. Spodní voda je živel, který už dokázal poničit mnoho nákladně vybudovaných jezírek. Její síla je tak ohromná, že jsou známy případy, kdy dokázala vyzvednout ze země jímky nebo celé bazény. Pokud nemáme 100% jistotu, že hladina spodní vody nikdy nevystoupá na úroveň jezírka, je lépe na ni pamatovat již při samotném budování. S určitou hladinou spodní vody se dovede vypořádat hmotnost vody v napuštěném jezírku, která tlačí fólii velkou silou do jámy. Pokud je tlak spodní vody pod fólií nižší, než je tlak vody v jezírku, vše je v pořádku. Jestliže by ovšem hladina spodní vody například po dešti vystoupala na úroveň hladiny vody v jezírku, síly se vyrovnají, fólie se může uvolnit, dno se může sesouvat a původní jezírko se může deformovat. Jestliže je jezírko umístěno nad svahem, vhodným řešením tak může být uložení drenážní roury po obvodu dna jezírka, ve které budeme shromažďovat spodní vodu. Odtok pak jednoduše vhodným způsobem vyvedeme ve svahu pod jezírkem. Tuto možnost bohužel asi mnoho stavitelů jezírek nevyužije, nejčastějším místem pro vybudování jezírka bývají rovné pozemky. Zde budeme muset vyústit do drenáže trubku, kterou můžeme vést od drenáže šikmo na povrch k okraji jezírka, nebo použijeme dvě trubky propojené s kolenem, čímž vlastně vytvoříme šachtu pro odčerpávání vody. Do této šachty pak umístíme vhodné čerpadlo, kterým v případě nutnosti spodní vodu odčerpáme.

V drenáži pod úrovní dna jezírka můžeme zachytávat spodní vodu, kterou šachou odčerpáme...

Nevýhodou je však nutnost neustálého připojení k elektrické energii a možnost selhání díky omezeným možnostem čerpadla v případě mimořádného přívalu vody.

Jedním z méně častých problémů při budování jezírka může být i například zjištění, že se pod pozemkem nachází neoznačené zasíťování nebo meliorační potrubí. I když je velice nepravděpodobné, že by jste při výkopu narazili na nějaký kabel, který není zanesen v žádných plánech a není tedy ani věcným břemenem pozemku, bohužel v dobách dávno minulých se občas stávalo, že v rámci rychlého budování byly některé plány nepřesné, nebo se v průběhu pokládání kabelů provedly drobné změny, které se pak do plánů tak nějak z těch či oněch důvodů nezanesly. Řešení takovéhoto problému pak ovšem zasahuje nad rámec tohoto článku a pravděpodobně pro vás bude znamenat dlouhé zjišťování a vyřizování na úřadech.

Častěji se však můžete setkat s tím, že na nových pozemcích narazíte na různá meliorační potrubí, která nejsou zanesena v žádných plánech. Přerušením takovéhoto potrubí můžete natropit spoustu starostí nejen sobě, ale i svým sousedům. Zde se proto vždy obraťte na odborníka, vyhnete se tím nejen problémům se spodní vodou, kderá by se mohla pod pozemky v důsledku přerušení potrubí hromadit, ale i případným soudním sporům v souvislosti se škodami, které by přerušením potrubí mohly vzniknout.

Nejčastějším problémem je však často samotný majitel, který si rozhodl jezírko svépomocí vybudovat. Aby se voda v jezírku nekazila, je třeba vybudovat jezírko hluboké minimálně 80 cm, ideálně však  alespoň 100 cm. Mnnoho nadšenců se s chutí vrhne do práce po porostudování materiálů z různých zdrojů si vyznační plochu a chopí se nářadí. Nadšení však pomalu opadá se zjištěním, že vykopat jámu hlubokou 1 m o rozměrech 3 x 2 m není žádnou hračkou a tak v půběhu kopání pomalu, ale jistě plán postupně změní. Z původně metr hlubokého jezírka je tak posléze vybudována malá mělká kaluž, ve které se rychle kazí voda a skomírají rostliny.  Jestliže si dokážete sami sáhnout do svědomí a tušíte, že by to mohl být i váš případ, je lepší domluvit si pomoc přítele, nebo raději rovnou zaplatit výkopové práce firmě s malým bagrem.

---

Jak jsem upozornil již v úvodníku článku, neexistuje žádný univerzální návod, jak vybudovat zahradní jezírko. Pokud vás tedy neodradily výše popsané možné problémy při stavbě jezírka svépomocí a přesto jste se rozhodli pustit do jeho stavby, chápejte následující řádky pouze jako velice hrubý návod, který ne vždy musí řešit veškeré možné problémy, na které v průběhu budování můžete narazit.

---

Jestliže známe kvalitu podloží a již jsme se rozhodli o tom, jak budeme jezírko budovat, nejprve si pískem vyznačíme jeho tvar. Pokud je dno dostatečně pevné a není potřeba jej nějak dále zpevňovat, odkopeme vrstvu zeminy na úroveň prvního hloubkového stupně. Dbáme na to, aby svahy po okraji nebyly příliš příkré. Následně na dně první úrovně dna vyznačíme pískem obvod dalšího stupně opět vykopeme zeminu. Pokud bude mít jezírko několik úrovní, postup opakujeme.

Pokud budeme dno zpevňovat, postupujeme výše popsaným způsobem, k hloubce a obvodu však musíme připočíst prostor pro bednění.

V případě, že musíme řešit problém se spodní vodou, čeká nás kopání ještě více, nenižší úroveň jezírka musíme zvětšit i o prostor pro vybudování drenáže a odvod vody.

Pokud máme výkopové práce hotové zkontrolujeme, zda nikde nevyčnívají ostré kameny nebo kořeny, vysypeme dno částečně pískem.  Celé dno následně vyložíme netkanou geotextílií dostatečné gramáže. Ta nám poslouží jako ochrana fólie před kořeny, kameny a hlodavci.

Jezírkovou fólii je lepší pokládat v teplém dni. Fólie je totiž při vyšší teplotě pružnější a lépe se s ní pracuje. Fólii položte tak, aby dobře seděla, vytvarujte ji do všech záhybů, nikde ji však příliš nenapínejte, mohla by se potrhat.

Na dno fólie po jejím uložení vysypeme asi 1 cm kvalitního písku. Jednotlivé stupně pak vrstvou 5 cm písku. Svahy pak vyložíme většími oblázky a valouny. Nikdy nepoužívejte kameny s ostrými hranami, které by mohly poškodit fólii, nebo materiály, které by mohly ovlivnit kvalitu vody. Pokud hodláte v jezírku použít filtrační systém, fontánky nebo vodní kaskády, je nyní vhodné na dno zabudovat i nezbytné potrubí a hadice, které můžete ukrýt pod písek a kameny.

 

Autor: PST