Jak si naplánovat rok na zahradě?

05. 01. 2017

4 ZARUČENÉ NÁVODY JAK MÍT ÚRODU PO CELÝ ROK

Zima je v našich klimatických podmínkách dost dlouhé období, kdy bilancujeme co se povedlo a co ne. Odpočíváme, prohlížíme zápisy v loňském zahradním deníku, kreslíme záhonky a plánujeme co budeme pěstovat v příští sezóně. Objednáváme semínka a těšíme se na první výsevy do truhlíků, které k nám „přitahují“ bllížící se jaro. Zahradnická sezóna vlastně už začíná a začíná právě plánováním. Každý zkušený zahrádkář ví, že u nás je zahradnická sezóna opravdu krátká, zvlášť když nebydlíte v nížině na jihu. Jak ji prodloužit a mít tak větší užitek i potěšení?

První úrodou na jaře obvykle bývají ředkvičky a saláty, úroda pokračuje v létě jahodami, rybízem, rajčaty a končí na podzim švestkami, hruškami a jablky. Užitek ze zahrady máme obvykle jen půl roku, protože pěstujeme několik málo druhú ovoce a zeleniny a nevyužíváme širokou paletu rostlinných druhů, kterou nám nabízí příroda. Pojďme se tedy podívat na ony zaručené čtyři návody, které jsem vám slíbila v názvu článku.

1) PŘEZIMUJÍCÍ ZELENINA  A PLANÉ ROSTLINY
Už teď můžete ovlivnit to, co z vaší zahrady budete mít jídlu příští rok touto dobou, a to je přezimující zelenina. Růžičková kapusta, kadeřávek a mangold spolehlivě přezimují i v chladnějších klimatických podmínkách. Pod tenkou vrstvou sněhu najdete kozlíček polníček, brutnák, kadeřavou petržel a většinu čínských hořčic. V mírnějších zimách si můžete pochutnat na tuřínu, vodnici, černé ředkvi, červené řepě. V teplejších oblastech pak navíc ještě celkem spolehlivě přezimuje na záhonech mrkev, petržel, celer, pórek a kedluben gigant a dýně hokaido. V chladných podmínkách je včas sklidíme a uložíme v chladném sklepě do vlhkého písku. Dýně, cukety a patizony je lepší skladovat v bezmrazé místnosti v suchu a  na světle.

V únoru, když rozmrzne půda si můžeme pochutnat na delikátní slunečníci hlíznaté, jejíž hlízy známé jako topinambury, jsou tou dobou nejchutnější.
V té době se už také začínají objevovat první plané rostliny, vhodné k jídlu. Pokud uvažujete o důvodu, který by vás přiměl něco takového pozřít, tak zvažte že kromě vitamínů, kterých je v této době nedostatek, obsahují zeleň listovou a jsou cennou výživou pro mozek, stejně jako „náhodou“ i bobule a ořechy, o kterých bude řeč dále.

Běžně rostoucí spolehlivě jedlou rostlinou je bršlice kozí noha, dobrá v pomazánkách, na chlebu s máslem nebo v polévce. Ochutnat můžete popenec břečťanovitý, užívaný pro přípravu velikonočních nádivek a navíc  je ve formě sirupu úžasným lékem na zahleněné průdušky. Mými nejoblíbenějšími „zeleňáky“ jsou medvědí česnek, červená lebeda zahradní a rozchodník nádherný. V předjaří postupně „vystrkují lístky“ i další plané rostliny, jejichž listy můžete trhat na zahradě nebo při procházkách přírodou.

Než to začnete dělat ve větším měřítku, měli byste se aspoň zlehka seznámit s tím, co je jedlé a co ne. Tak si z poznávání a sběru planých rostlin můžete udělat hezkou zábavu pro celou rodinu.

2) BOBULE  A NETRADIČNÍ DRUHY OVOCE
Druhým způsobem rozšíření možností úrody je pěstování netradičních druhů ovoce. V první půlce května, ještě před ranými třešněmi, dozrávají bobule zimolezu kamčatského, v druhé půli pak zimolezu průhonického. V červnu si kromě oblíbených jahod, můžeme pochutnat na moruších  a muchovníku.     V první půli prázdnin je ovoce nejvíc, dozrává angrešt, rybíz, josta, maliny, meruňky a broskve. V srpnu máme první letní jablka a ostružiny, ale mlsat můžeme také dřínky, plody nashi, šípky dužnoplodé růže nebo tatarku, křížence hrušky a jeřábu.

V září kromě hroznů vinné révy a slivoní zrají také černé jeřabiny, zvané arónie, sladkoplodé jeřabiny, mravzuvzodrné odrůdy kiwi a klanopraška. V říjnu  vedle jablek a hrušek zlátnou kdoule a červenají bobule kustovnice čínské. V listopadu si jídelníček můžeme zpestřit červenoplodým hlohem nebo rakytníkem, který stejně jako mišpule vydrží i po prvních mrazících v prosinci.

Ovocné keře plodí, na rozdíl od většiny ovocných stromů, spolehlivě každý rok a jejich plody dozrávají podle druhů postupně od května do prosince. Na zimní měsíce se můžeme zásobit ovocem sušeným, nebo mraženým nebo oblíbeným, ale ne tak zdravým, zavařeným. Nabídka ovocných druhů je dnes opravdu pestrá.

3) EXTENZIVNÍ ZELENINA
Zeleninu která má velký vzrůst můžeme pěstovat téměř bez práce, je to ale náročnější na prostor. Mými osvědčenými druhy plodin jsou keře divokých rajčat, která mají dlouhou dobu plodnosti, nemusí se zaštipovat a vyvazovat, dále brambory a kukuřice pěstované v seně, dýně hokaido a patizony v hromadách trávy.

Pro tento způsob pěstování vybíráme místa, která jsou vlhčí a nejsou celý den na slunci. Hlízy nebo sazenice ve vhodnou dobu zasadíme, důkladně zalijeme a zamulčujeme vrstvou trávy, pak už jen přidáváme mulč a sklízíme. Popínavou ačokču, známější jako okurkopaprika,  stejně jako pnoucí fazole můžeme nechat vylézt do větví stromů, sazenice zamulčujeme jen lehce. Pokud se chceme vyhnout „slimákům“, mulčujeme dobře usušeným mulčem.

4) OŘECHY, KAŠTANY A SEMENA
Čtvrtým způsobem získávání úrody, u nás opomíjeným,  jsou ořechy a jedlé kaštany. Běžně pěstujeme vlašské ořechy, ale při stoupajících cenách ořechů začíná být výhodné pěstovat i velkoplodé lísky, otužilejší druhy jedlých kaštanů a v teplejších oblastech i mandloně. Řada přírodních pěstitelů experimentuje s pěstováním borovic s jedlými semeny, u nás jsou oblíbené  pinie nebo borovice sibiřská, ve své domovině zvaná keder.
Rozšiřuje se také pěstování technického konopí  a máku na semeno, které slouží jako zdroj zdravých potravin, rychle získávájící oblibu mezi příznivci syrové stravy. Pro nás umírněnější jsou ořechy příjemným doplňkem energie v zimním období. Ořechy v medu jsou prostě skvělé a dávají křídla.

Zbývá ještě dodat, jak se k semenům, sazenicím, ovocným keřům a planým rostlinám vlastně dostanete. Hodně druhů se dá najít na zahradě, vyměnit se sousedy, objednat na internetu nebo koupit v pokrokovějších zahradnických prodejnách.

Pokud vás to začne bavit, můžete zorganizovat výměnu semen
mezi známými nebo založit semínkovnu. Sazenice můžete pěstovat a vyměňovat s přáteli, na lokálních trzích nebo na sociálních sítích. To vám kromě rozšíření možností získání úrody může přinést spoustu nových známých, zážitků, nových informací i radosti ze zahrady. Ne nadarmo se říká, že největší radost je sdílená radost.

Přeji vám krásné snění o příští zahradnické sezóně    Alena Suchánková

V Růžďce 2.ledna 2017