Zobrazit kategorie

Nejčastější dotazy ke svářečkám

✅ Jakou svářečku si mám pořídit?

✅ Jaké musím mít ochranné pomůcky?

✅ Co je elektrodové MMA svařování?

✅ Co je svařování MAG/MIG?

✅ Co je svařování TIG?

✅ Jaké jsou výhody a nevýhody různých metod svařování?


✅ Jakou svářečku si mám pořídit?

Jelikož člověk, který má se svařováním nějaké zkušenosti, bude mít v požadavcích na svářečku relativně jasno, budeme se zde věnovat úplným začátečníkům.
Při výběru svářečky je důležité vědět, že v domácích podmínkách se zpravidla používají tři metody svařování. Každá má své výhody, nevýhody a možnosti pro svařované materiály. Každá metoda také klade jiné požadavky na zkušenosti a zručnost. K tomu, abyste se mohli rozhodnout, jaký typ svářečky si pořídíte, měli byste znát alespoň základní svářečské minimum, které si popíšeme níže…

 

✅ Jaké musím mít ochranné pomůcky?

Ochranné pomůcky se při svařování nevyplatí podcenit. V první řadě je třeba chránit zrak. Je to asi nejdůležitější smysl, který máme. Při svařování vzniká světlo v širokém rozsahu spektra. Od viditelného, po neviditelné infračervené a ultrafialové. Při dlouhodobém vystavení zraku světlu takové intenzity může dojít k trvalému poškození rohovky i sítnice. Při svařování jsou tedy nezbytností minimálně kvalitní svářečské brýle. Tou nejlepší volbou je však svářečský štít (někdy také nazývaný kukla nebo helma). Štít ochrání celý obličej před UV zářením a případnými odletujícími žhavými kousky strusky a kovu. Moderní štíty mohou být vybavené samozatmavovacím průhledem. V normálním světle je sklo štítu průhledné, jakmile citlivá elektronika zaznamená silné světlo od svařovacího oblouku, během zlomku milisekundy sklo zatmaví.
Pozornost je nutné věnovat také rukavicím. Měly by být kožené a dostatečné dlouhé, aby chránily i předloktí. Oblečení by mělo být ideálně bavlněné, rozhodně se vyvarujte oděvům z umělých vláken, která se snadno propálí. Použití svařovací zástěry bezpečnost ještě zvýší. Kvalitní kožená obuv je také neméně důležitá.
Při práci je také nutné zajistit dobré větrání. To, jak důležité je mít po ruce funkční hasicí přístroj, asi není třeba zmiňovat, riziko požáru je opravdu vysoké.

 

✅ Co je elektrodové MMA svařování?

Tento typ svařování má v domácích podmínkách nejdelší historii a je dodnes nejpoužívanější. S tyčovou elektrodou, skládající se z drátu obaleného pláštěm se asi někdy setkal každý. Podomácku vyráběné svářečky dnes postupně nahradily dostupné invertorové MMA svářečky. Na moderních svářečkách snadno nastavíte i svařovací proud, který se odvíjí především od průměru použité elektrody. Doporučené proudy jsou zpravidla uvedené přímo v tabulce na svářečce nebo v uživatelském návodu. Správné nastavení proudu chce i trošku zkušeností. Od svářečky vedou dva vodiče, z nichž jeden připojíte ke svařovanému předmětu, druhý vodič je opatřen kleštěmi, do kterých se uchytí svařovací elektroda. Při svařování vzniká mezi elektrodou a svařovaným povrchem elektrický oblouk, který taví kov v elektrodě. Současně hoří plášť elektrody a při jeho hoření vzniká ochranný plyn, který brání přístupu kyslíku ze vzduchu k tavenému kovu. Tím je zabráněno oxidaci sváru. MMA svařování se dá naučit relativně snadno, i když to chce trošku tréninku. Než začnete svařovat naostro, zkuste si udělat několik housenek a cvičných svárů. Přiložte elektrodu ke svařovanému kovu, a jakmile naskočí oblouk, pomalu ji táhněte ve směru sváru. Vzdálenost elektrody od svařovaného povrchu nesmí překročit 5 mm, jinak oblouk zhasne. Pokud elektrodu příliš přiblížíte a začne se k povrchu přichytávat, rychle ji oddalte, protože pro svářečku to znamená velkou zátěž, která by ji mohla poškodit.

 

✅ Co je svařování MAG/MIG?

V principu se v podstatě jedná o obdobnou metodu jako při předchozím svařování MMA. Zásadní rozdíl je však v tom, že ochranný plyn nevzniká hořením obalu elektrody, ale je přiváděn hadicí k pistoli ze zásobníku (lahve). Tento plyn stejně jako v předchozím případě brání přístupu kyslíku ze vzduchu ke sváru, čímž tavený kov chrání před oxidací. Zkratka MAG (Metal Active Gas) napovídá, že při této metodě je používán aktivní plyn, například oxid uhličitý. Využívá se při svařování legovaných i nelegovaných ocelí. Naopak MIG (Metal Inert Gas) využívá plyn inertní. Tato metoda je vhodná ke svařování vysocelegovaných ocelí, hliníku, nebo titanu. Metody MIG/MAG tedy umožní spojit prakticky všechny svařitelné materiály. Jako elektroda slouží drát, který je navinutý na cívce (zpravidla přímo ve svářečce) a automaticky se posouvá hořákem nastavenou rychlostí. Ochranný plyn proudí z hořáku a během svařování vytváří okolo sváru ochranný prostor, který ke sváru nepustí vzdušný kyslík.
Svařování MIG/MAG není těžké se naučit. Obdobně jako u MMA je nutné mít nastaven správný svařovací proud, důležitý je ale i konstantní přísun tavného drátu a optimální proud plynu. Samozřejmě i zde je důležité udržet klidný oblouk mezi drátem a svařovaným materiálem. Stejně jako v předchozím případě je vhodné před svařováním „naostro“ udělat si několik pokusných svárů a housenek než získáte patřičný cvik.

 

✅ Co je svařování TIG?

Na rozdíl od předchozích metod, při svařování TIG nevzniká oblouk mezi taveným a svařovaným materiálem. V tomto případě oblouk vzniká mezi neroztavitelnými wolframovými elektrodami a svařovaným kusem. K zapálení oblouku podle typu svářečky může docházet bezkontaktně, pomocí jiskry vyvolané vysokofrekvenčním zařízením (metoda HF), nebo krátkým dotykem elektrody a jejím následným zvednutím o 2–3 mm (metoda LIFT). Wolframová elektroda musí být dobře nabroušena do vystředěné špičky, aby nedocházelo k ohnutí oblouku. Tavný materiál se do sváru přidává ručně. Dalo by se tak říci, že je to svým způsobem obdoba svařování plamenem, pouze se kov netaví spalováním plynu, ale elektrickým obloukem. Takto vzniká velice kvalitní svár bez prskání, s minimálním množstvím nežádoucích příměsí. O ochranu před oxidací se opět stará plyn, například argon. Tato metoda svařování sice umožní spojit všechny svařitelné materiály vysoce kvalitním svárem, je však nejnáročnější a vyžaduje nejvíce zkušeností.

 

✅ Jaké jsou výhody a nevýhody různých metod svařování?

Hlavní výhodou MMA svařování je cenová dostupnost svářeček a relativní snadnost svařování. Při hoření pláště elektrody ovšem vznikají kromě ochranného plynu i příměsi, kvůli kterým není svár tak kvalitní jako u jiných metod. Moderní MMA invertorové svářečky jsou lehké, snadno je přenesete všude, kde potřebujete něco svařit. Metoda MIG/MAG má hlavní výhody v kvalitách svárů i jednoduchosti sváření. Hlavní nevýhodou je ovšem nutnost nádoby s ochranným plynem. Přemístění svářečky i s nádobou proto není tak jednoduché, zapomínat se nesmí ani na finanční stránku věci. Nádobu s plynem si buď můžete pronajmout a po vyčerpání plynu měnit za plnou, případně v dlouhodobém horizontu vyjde levněji pořízení vlastní nádoby, kterou si necháte ve specializovaných firmách plnit. V současnosti je metoda TIG dostupnou technologií, se kterou dosáhnete i v domácích podmínkách výborné kvality svárů. Nevýhodou je, že vyžaduje jistou zkušenost a cvik. Zároveň je třeba udržovat v dobrém stavu wolframovou elektrodu a čas od času ji správně přibrousit, nebo vyměnit. A ani v tomto případě nesmíme zapomínat, že pro svařování je třeba nádoba s ochranným plynem, což přináší jistá omezení a další finanční náklady.
Základní a v současnosti nejrozšířenější hobby svářečky umožní svařovat pouze technologií MMA. S lépe vybavenými svářečkami nastavíte podle potřeby jednu z metod svařování (MMA, MAG, MIG, TIG) - zvolíte požadovaný režim a použijete odpovídající kleště nebo hořák.

 

Zobrazit dostupné svářečky